V Pásmu Gazy bylo v noci slyšet řadu výbuchů způsobených izraelskými nálety. Podle serveru BBC News po útoku přišla velká část města Gaza City o elektřinu.
Izraelská armáda v už úterý večer vyzvala zahraniční novináře v palestinské enklávě, aby se drželi dál od představitelů Hamasu a od zařízení palestinského hnutí. "Hamas je teroristická skupina, využije vás jako lidské štíty," varovala armáda prostřednictvím Twitteru.
Podle izraelských médií palestinští ozbrojenci v noci vypálili několik dalších raket na území židovského státu. Nejsou ale informace o tom, zda tyto střely způsobily nějaké škody.
O způsobu, jak zastavit konflikt, jednala v noci americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Schůzka trvala asi dvě hodiny, politici po ní však neuvedli, k jakým závěrům dospěli.
Ve středu pak Clintonová jednala v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Ten ale na dění v Gaze nemá v podstatě žádný vliv, jeho hnutí Fatah ovládá právě jen Západní břeh Jordánu. Gaze vládne Hamas. Proti návštěvě šéfky americké diplomacie protestovalo před prezidentovým sídlem asi padesát lidí, napsala agentura DPA.
Další rozhovory čekaly Clintonovou v Káhiře, kam se vydala po jednání s Abbásem. Na programu zde měla i schůzku s egyptským prezidentem Muhammadem Mursím, jenž se snaží zprostředkovat jednání o příměří mezi Hamasem a Izraelem (o vyjednaném příměří více zde). V regionu se snaží vyjednávat i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Osm dní, patnáct miliard
Izraelské nálety na Pásmo Gazy začaly před týdnem. Židovský stát je zahájil v reakci na ostřelování svého území raketami Hamasu. Podle dosavadní bilance zemřelo pět Izraelců a na 140 Palestinců, uvedla BBC. Ve středu Palestinci navíc zaútočili přímo v Tel Avivu, kde vyhodili do povětří autobus (více si přečtěte zde).
Osm dní trvající operace stála židovský stát už tři miliardy šekelů, což je v přepočtu asi 15 miliard korun. Napsal o tom izraelský hospodářský magazín The
Marker. Finanční hlediska jsou podle něj i důležitým faktorem při rozhodování, zda zahájit v Pásmu Gazy pozemní ofenzívu. Odpovědní činitelé v Jeruzalémě totiž mají před očima "rozpočtovou šlamastyku, v níž Izrael vězí," napsal magazín.
Dosavadní cena za operaci Pilíře obrany se odhaduje na dvě miliardy šekelů
z rozpočtu ministerstva obrany a další jednu miliardu na výdaje v civilní
sféře. K tomu se ještě přidávají škody ve výrobě, obchodu i v turistice.
Náklady nakonec ponesou izraelští občané, napsal The Marker. Jednou z
možností je podle něj další zvýšení daně z přidané hodnoty ze 17 na 18
procent.
Izraelská vláda se dosud nedokázala dohodnout na rozpočtu pro příští rok. To je jedním z hlavních důvodů pro předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 22. ledna. V příštím rozpočtu se předpokládají škrty ve výši zhruba 15 miliard šekelů (asi 75 miliard korun). Financování operace v Gaze bude problémem budoucí izraelské vlády, napsal The Marker.
19. listopadu 2012 |
