Podle informací OSN na akutní lékařskou pomoc čeká asi 1 500 zraněných civilistů. Kvůli nekončícím bojům je Kusajr v podstatě odříznut od okolí. Podle informací od povstaleckých bojovníků se nikdo nedostane do města ani z něj.
O vstup do města požádala OSN v neděli večer. Humanitární koridor lze vytvořit jedině v tom případě, že s tím budou souhlasit obě bojující strany. "Někteří z těch raněných určitě zemřou, jestliže nebudou urychleně ošetřeni. Měli by se dohodnout na přerušení bojů, nechat civilisty a raněné odjet a pustit do města alespoň nějakou pomoc. Civilisté tam potřebují potraviny a vodu," uvedl mluvčí komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové (více o žádosti OSN čtěte zde).
Bilance obětíVíce než dvouletý konflikt v Sýrii si podle nejnovější bilance Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) vyžádal nejméně 94 tisíc mrtvých. Reálné číslo obětí na obou stranách se ale podle šéfa této opoziční exilové organizace Ramího Abdar Rahmána pohybuje kolem 120 tisíc. |
Na dohodu mezi oběma znepřátelenými stranami však zřejmě nedojde. V pondělí ráno totiž syrský ministr zahraničí Valíd Mualim uvedl, že "úřady nepovolí vstup do města, dokud nebudou boje u konce". Tím však nenaznačuje možnou dohodu s povstalci, kteří strategicky položené město ovládali téměř 18 měsíců. Ukončení bojů podle něj znamená definitivní porážku povstalců, píše server telegraph.co.uk.
Kusajr jako strategický bod
Boje o Kusajr, které začaly před dvěma týdny, označují zahraniční pozorovatelé za vůbec nejtužší od vypuknutí konfliktu v Sýrii. Aktuálně je většina Kusajru pod nadvládou asadovců, kteří město dobyli 20. května. Část města však podle pátečních informací stále ovládají povstalci.
Ve městě podle všeho v následujících týdnech zůstane bez pomoci kolem 20 tisíc civilistů. Ti se schovávají v rozbombardovaných domech. Někteří se již pokusili z Kusajru dostat, jakékoli pokusy o překročení hranic města však končí palbou ze strany vládních vojsk.
Kusajr je pro povstalce strategickým bodem, protože zaručuje vstup do sousedního Libanonu, který je baštou hnutí Hizballáh. Tisíce jeho členů mimo jiné bojují i v řadách asadovců. Napětí u hranic se pomalu přelévá také do libanonských příhraničních měst.
Při střetech mezi alávity (vyznavači odnože šíitského islámu) podporujícími syrského prezidenta Bašára Asada a sunnitskými sympatizanty syrské revoluce zde již přišli o život dva lidé.
Británie se chystá na dodávky zbraní
Konec dvouletého syrského konfliktu je podle všeho v nedohlednu. Spojené státy a Rusko sice chtějí uspořádat v Ženevě mezinárodní konferenci, ale syrská opozice si pro svou účast klade podmínky, které jsou pro Damašek nesplnitelné - chce záruku odstoupení prezidenta Bašára Asada a přeje si také, aby se bojovníci Hizballáhu stáhli ze Sýrie (více o účasti opozice na konferenci čtěte zde).
Míru nepomáhá ani vypršení embarga na dodávky zbraní do Sýrie. Na jeho neprodloužení se dohodly členské státy Evropské unie. Za zrušení embarga se zasadila zejména Velká Británie a Francie (více o závěrech jednání čtěte zde). Zástupci členských zemí se však dohodli, že dodávku zbraní do Sýrie pozdrží do doby konání konference v Ženevě. Británie již oznámila, že při neúspěšných jednáních okamžitě svolí k dodávce zbraní syrským povstalcům (více o stanovisku Velké Británie čtěte zde).
