"Policie nám doporučuje, abychom podávali trestní oznámení. To bychom ovšem museli mít průkazná svědectví, znát identitu těch osob. Trestní oznámení navíc jádro věci, totiž vyhnání veksláků od vchodu do divadla, neřeší," říká Srstka.
Jak vlastně takový černý obchod se vstupenkami vypadá?
Netýká se to jen Národního divadla, ale všech velkých divadel, která mají lukrativní lístky. Tedy vstupenek na operní a baletní představení a Laternu magiku. U činohry jsme nezaznamenali žádný případ. Není to nový problém, potýkám se s ním, co jsem ve funkci. Před osmi lety veksláci vstupenky většinou padělali. Koupili si levný lístek na druhou galerii, změnili na něm buď sedadlo, nebo cenu a pak ho prodávali. Tahle praxe se jim však neosvědčila, protože personál divadla padělané vstupenky rychle odhalil a ve většině případů byl nucen návštěvníky divadla vykázat.
Jak postupují překupníci dnes?
V posledních letech přešli na méně postižitelný způsob. V kase si koupí vstupenky na druhou galerii za dvacet nebo padesát korun. Když je pak deset minut před představením tlačenice, překupník prodá vstupenku cizinci nebo i Čechovi za několikanásobnou cenu. Divák na cenu v tom zmatku nevidí, chce se na představení dostat, takže ji koupí.
Co se proti tomu dá dělat?
První obranné opatření spočívá v tom, že v pokladně prodáme jednomu zákazníkovi jen čtyři lístky na představení. Je to nemilé vůči všem poctivým zákazníkům, ale nějaké výsledky to přineslo. Překupníci se však pojistí tím, že si najmou za dvacet korun důchodce, kteří pro ně lístky nakoupí. Požádali jsme o pomoc i policii. Vekslák před vchodem má však u sebe maximálně čtyři nebo šest lístků, další má u sebe jeho komplic, který čeká na zavolání. Ani případný zásah policie tedy nic neřeší, protože obvykle chybějí důkazy. Najali jsme bezpečnostní službu, aby překupníky vytlačovala. Ta ovšem nemá žádné kompetence, nemůže nikoho legitimovat ani zatýkat. Navíc by bylo absurdní lidem zakázat, aby před divadlem zkusili prodat vstupenky, když jim třeba náhodou onemocní někdo v rodině a nemůže na zaplacené představení přijít. Na tohle překupníci hřeší. Mají také přehled, vědí, na která představení mohou nasadit vysoké ceny a na která ne. Návštěvníci, zvláště ti zahraniční, si navíc nestěžují.
Policie vám tedy asi příliš nepomůže?
Policie tady sice může postavit hlídky a asi to taky udělá. Těžko si však představit, že u Národního divadla budou hlídkovat policisté a o dvě stě metrů dál se budou vesele prodávat drogy. Policie bude určitě dávat větší důraz na závažnější trestnou činnost. Mimochodem, mít před divadlem policejní hlídku, to taky není nijak zvlášť hezké. Je to spíš dlouhodobý proces a i na základě zkušeností ze světa si myslím, že se tenhle jev nikdy nepodaří zcela vymýtit. V Národním a Stavovském divadle za sezonu otočí půl milionu diváků z celého světa. Jak je varovat? Neskládám zbraně, musí se proti tomu bojovat, ale je to dlouhodobý proces.
