Čeští odborníci přitom už minulý měsíc získali od švýcarských kolegů tolik očekávané výsledky vyšetření 1 123 vzorků krve, kterou na jaře odebrali skotu ze dvaceti farem na území šesti krajů včetně Moravskoslezského.
Švýcaři novou metodou zjišťovali protilátky proti tasemnici (přesněji boubelům) a prokázali, že problém má zhruba polovina zdejších stád.
Následovat měla jejich důkladná kontrola s pátráním po možném zdroji infekce u zvířat. Nic takového se však neděje.
Případů přibývá V roce 2012 se v celé České republice objevilo šest případů nákazy tasemnicí bezbrannou, letos už je takto postižených lidí nejméně šestadvacet. Na Opavsku evidují čtyřiadvacet případů, přičemž hromadný výskyt v jedné lokalitě hygienici už dlouho nepamatují. |
"Žádný z chovů jsme zatím nekontrolovali," přiznal v pondělí na dotaz MF DNES zástupce ředitele Krajské veterinární správy v Ostravě Pavel Paciorek. A vysvětlil důvod.
"Zatím jsme z Prahy stále nedostali konkrétní informace a pokyny. Máme vyčkat. Kolegové zvažují, co s těmi výsledky. Metoda, kterou pro vyšetření krve skotu použili Švýcaři, totiž zatím zřejmě není uznaná, a tedy platná," uvedl.
To naznačil už dřív i mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Nicméně ujistil, že veterináři zkusí zjistit, odkud se zvířata nakazila.
Důvod ke kontrolám rozhodně je. "Ve čtvrtině chovů jde o vyšší riziko nákazy, protilátky má totiž více než pětina z vyšetřených kusů dobytka. Dalších pět chovů je středně rizikových - protilátky má 10 až 20 procent zvířat," komentoval zjištění Švýcarů Josef Duben.
Podle něj je nejvíc nakažených krav ze středních Čech a mezi ty se středním rizikem patří i nejméně dva chovy z Moravskoslezského kraje.
"My zatím víme jen to, že žádné nebo minimální pozitivní nálezy má skot malých chovatelů, kdežto střední a vyšší riziko nákazy je u větších farem," říká Paciorek.
A dodává, že i když zatím veterináři nepátrají po zdroji nákazy u konkrétních rizikových chovů, samotná epidemie teniázy vedla k větší ostražitosti a bdělosti kontrolorů masa na jatkách.
Nerozhodné přešlapování i zpochybňování výsledků testů mrzí ředitele Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně Břetislava Koudelu, který je zprostředkoval.
Právě jeho dobrým kontaktům se Švýcary a jejich odbornému zájmu o výzkum epidemie vděčí náš stát za to, že získal výsledky zdarma.
"Metoda je věrohodná a její výpovědní hodnota velmi vysoká. Za tím si jako badatel stojím," říká Břetislav Koudela s tím, že výzkum krevních sér jen zprostředkoval.
"Druhá věc je, jak s tím stát naloží. Chápu, že označení rizikových chovů je velmi citlivé téma. Všichni se bojí, že po zveřejnění budou chovatelé znevýhodněni na trhu a utrpí ekonomické ztráty. Navíc není jednoduché najít zdroj infekce, ale hledat by se měl."
Podle vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ireny Martinkové se tasemnicí nakazilo už čtyřiadvacet lidí z Opavska.
"Poslední přišel v pondělí," řekl primář infekčního oddělení Slezské nemocnice Petr Kümpel. Dodal, že jde o muže, který stejně jako předešlí pacienti jedl tatarský biftek na přelomu roku.
Nemá potíže, jen vylučuje články. "Naše zkušenosti ukázaly, že lék dovážený z Německa je spolehlivý. Při kontrolních odběrech už lidé parazita ve stolici nemají," říká Kümpel.
