Kandidáta do prezidentské volby oficiálně nominuje stranický celonárodní sjezd. Demokraté si ho letos naplánovali na konec srpna do Denveru. Sjede se tu 4 047 delegátů.
A právě v tom je háček. Zatímco čtyři pětiny volitelů vzejdou z právě probíhající série primárek a volebních shromáždění (a na sjezdu tak budou reprezentovat vůli voličů), asi dvacet procent osazenstva budou tvořit takzvaní superdelegáti.
Ti se od normálních volitelů liší v několika zásadních bodech. Za prvé, nejsou vybíráni na základě primárek, ale automaticky podle postavení ve straně. Jde o všechny současné demokratické kongresmany, všechny guvernéry, bývalé prezidenty a viceprezidenty, všechny bývalé demokratické předsedy Senátu i šéfy Sněmovny reprezentantů... Letos by jich mělo být 794, ale toto číslo se může měnit až do začátku konventu.
Co je však mnohem důležitější: superdelegáti mohou podpořit, koho chtějí. Nejsou vázáni výsledky primárek, tedy vůlí obyčejných lidí. Což může letos sehrát nebývale významnou roli.
Pokud si ani jeden z demokratických adeptů na Bílý dům, tedy Hillary Clintonová ani Barack Obama, během primárek nezajistí dostatečný počet "normálních" delegátů, o to nejdůležitější rozhodnutí se postarají právě "slibem nevázaní" superdelegáti.
Proč tedy primárky?
A to se mnoha lidem v demokratickém táboře nelíbí. Pokud bude nakonec všechno záviset na superdelegátech, proč se tedy vůbec konají primárky? ptají se.
Skutečnost, že se superdelegáti nemusí ohlížet na přání obyčejných Američanů a mohou podpořit, koho chtějí, degraduje demokratičnost volby. Část demokratů by proto stávající systém ráda změnila.
Každopádně nyní je maraton volby nového šéfa USA ještě ve fázi, kdy lze obtížně předpovídat. Jisté je, že demokrat, jenž nakonec získá požehnání strany, se v listopadu utká s republikánem Johnem McCainem. Ten si totiž vítězstvím v úterních primárkách v Texasu, Ohiu, Rhode Islandu a Vermontu stranickou nominaci už zajistil (získal dostatek delegátů).
Jisté je také to, že senátor z Illionois Barack Obama na počet "normálních" delegátů stále vede nad Hillary Clintonovou - i přes tři porážky, které mu bývalá první dáma v úterý uštědřila (více zde). Jisté je také, že většina superdelegátů ještě neřekla, koho v Denveru podpoří.
V rozvrhu primárek také ještě zbývá několik termínů. K těm nejdůležitějším patří konec dubna, kdy se odehraje souboj v Pennsylvánii, dalším lidnatém státě s velkým počtem delegátů. Zatím tedy nikde není psáno, že rozhodující úlohu v nominačním procesu sehrají právě superdelegáti.
Florida a Michigan možná znovu
A co víc, do hry mohou ještě zasáhnout Florida a Michigan. Oba státy změnily termín svých primárek tak, aby se souboje konaly ještě před 5. únorem, tedy takzvaným superúterým.
A vedení strany je potrestalo: Florida i Michigan přišly o možnost vyslat do Denveru své delegáty. Primárky se tam sice odehrály, ale v podstatě jen formálně. Barack Obama a později odstoupivší John Edwards v nich ani nebojovali, na kandidátce zůstala z favoritů jen Hillary Clintonová, která tak logicky s přehledem zvítězila.
Jenže... Teď se Florida a Michigan snaží přimět šéfy demokratů, aby trest zrušili a pustili volitele do Denveru. "Musíme vrátit práva pěti milionům Američanů, jejichž hlas byl umlčen," uvedli ve společném prohlášení guvernéři obou států Charlie Crist (republikán) a Jennifer Granholmová (demokratka).
Vedení strany jim vzkázalo, že pravidla musí dodržovat každý. Ale může se stát, že když se všichni zúčastnění dohodnou, floridští a michiganští voliči si volbu zopakují. "Jsme připraveni o tom dál diskutovat," citovala agentura Reuters Marka Bubriského, mluvčího floridských demokratů.
