Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boj o stovku z daní: Kalousek a Nečas se spíš přetahují o pravicového voliče

  14:11aktualizováno  14:11
Největší tabu vítězů voleb, nezvyšovat lidem daně z příjmu, padlo necelý měsíc po jmenování vlády. Tuhle větu si o sobě lídři vládních stran přečetli, když poprvé zmínili, že by se kvůli povodňovému fondu mohla každému, kdo platí daně, strhávat měsíčně stokoruna. A protože další volby jsou přede dveřmi, vypukla řežba.

Ministr financí Miroslav Kalousek se hádá s premiérem Petrem Nečasem. Nejde jen o stovku z daní na likvidaci následků povodní, ale i o to, kdo se víc blýskne před podzimními volbami před voliči.

Tohle nemůžeme v koalici trpět, rozzlobil se ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 na premiéra Petra Nečase z ODS, když předseda vlády po několika dnech váhání jednoznačně řekl, že nápad zvýšit daň z příjmu mu nepřipadá příliš dobrý. A že žádná dohoda nikdy nebyla.

Nejde totiž jen o stovku z daní na povodně, ale i o to, který z lídrů se lépe předvede před pravicovými voliči, kteří pro vyšší zdanění svých příjmů neplanou. A Nečas s Kalouskem teď pro pravicové publikum zároveň hrají divadelní kus na téma "za vaše zájmy bojuji lépe já, nikoli on".

Šance předvést rozdíl mezi ODS a TOP 09

"Jde nejen o to, jak se vyberou peníze na povodně. Ale politici se chtějí předvést. Pro Petra Nečase je to šance ukázat na rozdíl mezi jeho ODS a TOP 09, kdy ODS je zásadová liberální ekonomická strana, která nechce zvyšovat přímé daně, zatímco některým lidem v TOP 09 by to možná nevadilo," míní politolog Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Kalousek s tímto pohledem nesouhlasí. "Dokladem toho, že návrh, který jsem předložil - snížit slevu na dani o sto korun měsíčně - není v žádném případě levicový, byla odmítavá reakce, kterou vyvolal u ČSSD," říká teď ministr financí. Pozoruhodné ale je, že tento jeho návrh dostala vláda ještě dříve, než se přes Liberecký a Ústecký kraj přehnaly povodně. Zdůvodnění návrhu - "snížení fiskálního napětí v naplňování rozpočtu".

Řešit teď Kalouskův spor s Nečasem, zda a jak silně premiér původně kývl na nápad zvýšit zhruba o 5 miliard korun daně z příjmu a teď od toho couvá, nemá valný smysl.

Ministr Radek John v oblastech postižených povodní. (8. srpna 2010)

Nečas se může opřít o výroky z tiskové konference po jednání vlády, kde opakovaně mluvil o tom, že o vyšších slevách na dani vládní strany teprve zahájily diskusi. Kalousek, jehož interpretaci podporuje šéf Věcí veřejných Radek John, zase argumentuje dohodou z koaličního jednání, jemuž ale veřejnost přihlížet nemohla. (viz Koalice se hádá kvůli stovce z daní na povodně. Dohoda to nebyla, říká Nečas)

"Odmítám se zapojit do zbytečného mediálního popichování. Pevně věřím, že najdeme rozumnou dohodu přijatelnou pro všechny," sdělil iDNES.cz premiér Nečas. Vládní strany se budou muset domluvit - ministr Kalousek už s úpravou daně z příjmu počítá i v návrhu státního rozpočtu, který má brzy projednat vláda. "Pokud nebudou dohody platit, mohu všechny ty materiály vzít a vyhodit z okna," říká v nadsázce Kalousek.

Zklidnění přijde. Ale až po podzimních volbách

Stačí však vzpomenout na "bouřku", kterou vyvolaly Věci veřejné kvůli jinému jeho návrhu - že musí každé ministerstvo ušetřit ještě letos 2,5 procenta z peněz, které má k dispozici. Vzpoura ministrů vnitra Radka Johna a školství Josefa Dobeše trvala jen pár hodin. Stejně tak lze čekat, že se strany dohodnou i na tom, na které daně sáhnout, aby stát vybral víc peněz mimo jiné i kvůli povodňové rezervě.

"Strany si musí ujasnit, co přesně chtějí od daňového systému a co je podle nich sociálně spravedlivé. Sto korun stržených z daně z příjmu mi připadá tak trochu jako hurá nápad. Větší logiku by mělo zvýšit například daň z přidané hodnoty nebo daně z nemovitosti," míní analytik společnosti Patria David Marek. Když se zvýší DPH nebo lidé zaplatí více na dani z nemovitosti, nepřestanou podle něj kvůli tomu chodit do práce nebo podnikat.

Politolog Stanislav Balík odhaduje, že do podzimních voleb bude veřejnost moci v přímém přenosu sledovat možná ještě nějaké další půtky vládních stran. "Spíše bych ale čekal, že po volbách se to zklidní, pokud pro některou z vládních stran neskončí na podzim senátní a komunální volby fatálním neúspěchem," odhadl pro iDNES.cz Balík.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrtulník UH-1Y Venom
Ministerstvo zahraničí USA souhlasí s prodejem vrtulníků armádě ČR

Ministerstvo zahraničí Spojených států vyslovilo souhlas se zamýšleným prodejem 12 vojenských vrtulníků UH-1Y od americké firmy Bell české armádě. V pondělí o...  celý článek

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

KSČM: Marta Semelová (57) - poslankyně, pražská zastupitelka, pražská...
Komunistka Semelová sny nemá a chce pracovat, Herman zvažuje nabídky

Z dvou stovek dosavadních poslanců se v právě proběhlých volbách rozhodlo obhájit mandát jen 149. Ovšem pouze polovina z nich, tedy 76, se dostala do Sněmovny...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.