Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boj o přehradu graduje. Létají slova o podplácení a vyvlastňování

  19:50aktualizováno  19:50
Obyvatelé Krnova i dalších obcí podél horní Opavy chtějí ochranu před velkou vodou. Stát chce za miliardy rozšířit koryto řeky, vybudovat suché nádrže a postavit přehradu. Jenže právě proti ní hodlají dál bojovat lidé z obce Nové Heřminovy, jejíž velká část má skončit pod vodou.

Takto by mohla vypadat vodní plocha budoucí přehrady. | foto: Povodí Odry

Písečná pláž u jezera, loďky na hladině, kolem cyklostezka, nedaleko nové hřiště i vilky. Tak by to mohlo vypadat v obci Nové Heřminovy po výstavbě přehrady. Pokud vznikne.

Místní lidé, kterým zástupci Povodí Odry i ministerstva zemědělství ve středu večer představili návrhy kompenzací za zničenou část vesnice, jsou totiž proti stavbě. Tedy značná část v čele se zastupiteli, kteří jsou vázáni výsledkem referenda z roku 2008.

"Nenecháme se podplatit z peněz daňových poplatníků," říká starosta obce Radek Sijka na návrhy zástupců státu, který chce do protipovodňových úprav na horní Opavě včetně přehrady investovat sedm miliard korun.

Podoba nádrže podle Povodí

"Přehrada je nesmyslná. Jde o rozhazování státních peněz. Napadneme proces EIA, ve kterém chybělo zpracování alternativ ochrany před povodněmi. Můžeme stavbu úspěšně blokovat až do roku 2020," tvrdí Sijka s tím, že kvůli přehradě by v obci nezůstal kámen na kameni. Na své straně má ekology i některé odborníky.

Například brněnského projektanta protipovodňových staveb Václava Čermáka, který před osmi lety navrhl ochranu Krnova před stoletou vodou bez přehrady. Opatření spočívala hlavně v rozšíření koryta řeky, zvýšení mostů a odstranění středových pilířů, které zadržovaly naplaveniny.

"Přehrada je drahá a pro obec znamená něco jako kobercový nálet. Poškodí tam životní prostředí i sociální vazby. Stát si počíná jako slon v porcelánu," míní odborník, který desítky let pracoval v Povodí Moravy, ale dnes už je v penzi.

Na pozvání radnice se brzy chystá do Nových Heřminov. S jeho názory nesouhlasí šéfové Povodí Odry.

Může stavba přehrady začít před rokem 2020?

"Rozšíření koryta řeky, výstavba suchých nádrží i další opatření jsou součástí našeho projektu, ale sama o sobě zadrží sotva desetinu toho co přehrada," říká mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček.

"Chtěli jsme po panu Čermákovi propočty, protože naše vycházejí jinak, ale nedoložil je. Přehrada velkou vodu zadrží a zpomalí. Pouhé rozšíření koryta by povodňovou vlnu naopak urychlilo," vysvětluje technický ředitel Povodí Odry Petr Březina.

Oba tvrdí, že i když je obec proti, stavba přehrady může začít dřív než v roce 2020, protože s ní počítají zásady územního rozvoje kraje, kterým by obec měla přizpůsobit svůj územní plán.

To ale starosta Sijka odmítá s tím, že právě současný územní plán je hlavní zbraní obce v boji proti přehradě.

Březina netají, že se chtějí s obcí dohodnout, ale když nezbude nic jiného, přistoupí k vyvlastnění majetků.

"To jsou plané vyhrůžky. Bez našeho územního plánu, územního řízení a stavebního povolení nemají šanci," míní Sijka. "V tom se plete, můžeme získat stavební povolení díky krajským zásadám územního rozvoje," oponuje Březina.

Podle něj má obec šanci už jen do konce letošního roku sdělit, co by chtěla od státu jako kompenzaci, pak bude Povodí Odry plánovat přehradu po svém.

"My musíme připravit pro vládu podklady a bez změny územního plánu do nich nemůžeme zahrnout nic než přehradu a hráz," dodal Březina.

I proto už někteří lidé mění názor. Například Jiří Pavelka (starší) navrhl na veřejném setkání vypsání nového referenda. "To je zbytečné, dopadlo by stejně," míní starosta Sijka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.