Dagmar Havlová to neměla zpočátku lehké. Provdala se za prezidenta podle mínění národa až příliš brzy po smrti jeho první ženy, neoblékala se zpočátku vkusně, pískala na obranu svého muže ve sněmovně, žádala uzákonění statutu první dámy a soudila se o kdeco. Postupem času se však hroty veřejného mínění otupily a v poslední době i díky milému vystupování bodovala. Následnice atraktivní herečky to zřejmě nebude mít také lehké.
Nemám ráda zbraně
MF DNES položila Ivaně Burešové, Livii Klausové, Věře Kříženecké a Drahomíře Pithartové pět stejných otázek:
• Jaká se jim líbí forma charity?
• Byla by jim role první dámy příjemná, nebo ji považují za "kult, v němž jsou ženy degradovány na přívěsky a medailonky na pyšných hrudích svých manželů" (slovy Otakara Motejla)?
• K jakým prostředkům by byly s to sáhnout na podporu manžela?
• Soudily by se, kdyby si někdo zaregistroval internetovou stránku s jejich jménem a spustil by na ní tvrdé porno?
• A jaký program by připravily pro ostatní první dámy na summitu NATO, kdyby se znovu konal v Praze?
Z odpovědí tří žen (Livia Klausová odpovídat nechtěla) vyplynulo, že charita se pro ně rozumí sama sebou. Nejkonkrétnější byla Drahomíra Pithartová. "Líbí se mi program s prodejem časopisu Nový prostor a Patron. Bezdomovci se tak mohou sami podílet na alespoň nějakém zlepšení své situace," podotkla a hned je politovala, že v těchto mrazech jim musí být hodně krušno.
O Livii Klausové zase její manžel už dříve prozradil, že nadacím příliš nefandí: Když někdo opravdu potřebuje peníze, Livia mu je prostě pošle.
Žádná z žen by se, narozdíl od Dagmar Havlové, zřejmě neodhodlala jít do soudního sporu kvůli pornografii na doméně pod stejným jménem, jako je to její. Alespoň to teď tedy tvrdí. Ivana Burešová by se prý tvářila, že se jí věc netýká: "Nemyslím si, že mé jméno je tak originální, že bych na ně měla patent jen já."¨
Pithartová má za to, že když se oběť ozve a vznikne skandál, doplatí na to často sama a pachatel na tom ještě vydělá. "Pomohlo by, kdyby společnost jaksi samozřejmě tyto stvůry ze svého středu vylučovala," apelovala.
Kříženecká, jež pomáhá svému muži v advokátní kanceláři, by soudní spor považovala za předem prohraný - soudům v tomto směru nevěří a navíc věří, že "opravdu slušní lidé tyto stránky nevyhledávají."
Ani pískání první dámy ve sněmovně na obranu svého muže se už zřejmě nedočkáme. "Sáhla bych jen k takovým prostředkům, které jsou obvyklé ve slušné společnosti," říká neurčitě Kříženecká. Podobně Pithartová ujišťuje, že soukromě by manžela podpořila určitě, avšak veřejně jen s velkou opatrností a "pokud možno věcně". Totéž však očekává od svého manžela. A Ivana Burešová míní, že s některými křivdami prostě bojovat nelze.
No a kdyby se státníci sjeli na summit NATO znovu do Prahy, pozvala by je Věra Kříženecká na baletní představení, Burešová na procházku Prahou a Pithartová třeba do muzea hraček. "Nemám ráda zbraně a mám hrůzu z války," zdůvodnila svůj tip a se zjevnou trpkostí dodala: "Takže bychom šly třeba do muzea hraček, zatímco naši muži by rozhodovali o tom, kolik tisíc obyčejných lidí, kteří také nemají rádi zbraně a mají hrůzu z války, v příští válce padne."
Nejsem z toho nadšená
Jediná Věra Kříženecká se otevřeně přiznala: "Role první dámy by mi byla příjemná." Pravda, domluví se zatím jenom rusky, nedávno však začala chodit na němčinu. Vyšší vzdělání nemá, říká se však o ní, že je společenská, vyhledává dobré jídlo a ráda cestuje. Ačkoli to není herečka jako Dagmar, svým vzhledem i jinak působí příjemně a manžela by zřejmě reprezentovat uměla.
Ivaně Burešové se naopak už sám pojem "první dáma" nelíbí. Postavení manželky prezidenta v této zemi je podle ní naprosto jiné než například v USA, a aby někdo u nás byl první dámou, musel by si to prý zasloužit činy. "Jinak je to prázdný pojem," říká kategoricky bankovní právnička, jež se těmito slovy zřejmě řídí i ve svém životě: post šéfky právního odboru si podle svědectví jejích kolegů poctivě vydřela.
Burešová by se zřejmě držela hodně zpátky, nebyla by první dámou, jež plní stránky magazínů, nevznikla by žádná knížka "Sedm dní, které otřásly Hradem". Prezidentské ambice jejího muže ji ostatně nijak nepotěšily. "Neskrývám, že z toho nejsem nijak zvlášť nadšená," svěřila se už před časem. Svého místa v bance by se vzdávala nerada, ač by asi musela.
To Drahomíra Pithartová je dnes v domácnosti, takže by se na plný úvazek mohla věnovat povinnostem první dámy. Nejprve sice tvrdila: "Když si představím, že se na mě lidé přestanou dívat jako na Drahomíru Pithartovou a místo toho budu do konce života jen manželkou prezidenta, případně bývalého, naskakuje mi husí kůže."
Nyní však už svůj negativní postoj k roli první dámy zmírnila: považuje ji za "zodpovědnou, vyžadující mnoho sil, trpělivosti a dokonce odříkání". Srdečná a otevřená, nicméně uvážlivá Pithartová by si asi nepřivedla na Hrad tajemníka, který by pak vydělával na "šokujících odhaleních z Hradu" - proslýchá se, že by si vybrala tajemnici-ženu.
Kdybych kandidovala sama
Pithartová má kromě toho z dlouholeté pozice manželky jednoho z nejvyšších státních činitelů zkušenosti s patřičným chováním a protokolem, takže by nebyla nováčkem. Totéž platí i pro Livii Klausovou. I když ta už i svou roli manželky premiéra a poté šéfa sněmovny považovala za velmi obtížnou: ač stejně vzdělaná a zdatná v oborou ekonomiky jako její muž, musela se stáhnout do ústraní a v každém rozhovoru zdůrazňovala, že jí manželova kariéra víc vzala, než dala.
Ambice nepřímo vyplývají i z její zamítavé odpovědi na otázky MF DNES týkající se případné činnosti první dámy. "Paní Livia Klausová odpovídat nechce. Podle jejího vyjádření by jistě ráda odpověděla, pokud by kandidovala sama," tlumočil stanovisko Klausové poradce Václava Klause Ladislav Jakl.
Téměř jisté je, že pokud by se Klaus stal prezidentem a ona první dámou, stála by po jeho boku. Její emoce jsou záhadou: obyčejně není v jejich vleku, ale při "Sarajevu" před pěti lety zatáhla do boje za svého muže i emotivní dopis od syna.
Ladislav Jakl o ní říká, že je přímá, lidová a rázná. Zcela jistě je to však silná a tvrdá žena, která má na muže značný, byť navenek ne tolik viditelný vliv. Nejen v tom by se údělem podobala víc Havlově první ženě Olze než Dagmar.
