Boj o Hrad: Bureš, Klaus a Pithart

  • 220
Ústřední výkonný výbor ČSSD definitivně rozhodl o kandidátovi do prvního kola volby prezidenta republiky. Stal se jím bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který se ve stranickém referendu umístil druhý za expremiérem Milošem Zemanem.
Hlavními kandidáty tak kromě Bureše jsou Václav Klaus za ODS a Petr Pithart za KUD-ČSL. Šance všech tří na zvolení jsou však mizivé.

Unie svobody Bureše v neděli odmítla a lidovci řekli, že budou podporovat Petra Pitharta. Také Václav Klaus bude mít podporu jen své ODS. Ve hře je tak možnost, že se kvůli neschopnosti parlamentu zvolit prezidenta připraví na podzim příštího roku přímá volba hlavy státu.

Zeman na jednání
Mimo hru o prezidenta je zatím také expremiér Miloš Zeman. V sobotu přijel z Vysočiny navštívit schůzi nejdůležitějšího orgánu ČSSD, Ústředního výkonného výboru, a řekl si o kandidaturu do druhé volby. Prohrál však souboj s předsedou strany a premiérem Vladimírem Špidlou a skupinou, která ho od počátku nepovažuje za vhodného prezidenta.

Ministr práce a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, který je Zemanovým stoupencem, totiž navrhl, aby se odhlasovalo, že Zeman je kandidátem pro druhou volbu. Tím by se s ním muselo téměř závazně počítat.

Ministr vnitra a druhý muž ČSSD Stanislav Gross to razantně odmítl. Ihned přišel s protinávrhem - o druhé volbě zatím vůbec nehlasovat, počkat, až jak dopadne ta první, a v případě, že z ní prezident nevzejde, mluvit o Zemanově kandidatuře.
Grossův návrh prošel mírnou většinou. Jinými slovy: tímto poměrem v sobotu zvítězilo protizemanovské křídlo ČSSD nad Zemanovými stoupenci.

DÁLE ČTĚTE

Zemanův výlet zaplatí poplatníci
Glosa Martina Komárka

Miloš Zeman přijel na schůzi vedení své strany s poměrně ostrým a kritickým projevem, který rozdělil 130 přítomných sociálních demokratů na dva tábory.
Expremiér zkritizoval Špidlovu vládu, především zaútočil na tři unionistické ministry, ale zároveň řekl, že by nešel takové vládě po krku. Přislíbil také, že by si na Hrad nevzal své nechvalně proslulé spolupracovníky z premiérských dob. (Jeho tehdejší šéfporadce Miroslav Šlouf seděl v sále). Na Hrad by prý vzal například exministra průmyslu Miroslava Grégra.

Novinářům při odchodu odmítl odpovědět většinu otázek. „Jaroslav Bureš jde do první volby, jsem spokojen,“ řekl pouze. Jeho spokojenost lze vysvětlit tím, že Burešova šance na zvolení je velice malá, což zvětšuje právě Zemanovy šance.

„Ten projev cítím, jako kritický osten. Každý člověk má své názory,“ reagoval premiér Špidla na Zemanův projev.
ČSSD teď čeká nesmírně těžké vyjednávání podpory pro Bureše. To se zatím jeví jako nemožné.

Předsednictvo doporučilo Bureše
Předsednictvo dalo přednost Burešovi. Zároveň uložilo hlavnímu prezidentskému vyjednavači Stanislavu Grossovi, aby volbu Bureše prosadil v parlamentu. Volba se koná 15. ledna 2003.

Šance ombudsmana Otakara Motejla jsou již jen teoretické. Bureše však odmítají zástupci všech parlamentních stran. „Jednáno musí být se všemi parlamentními stranami. Uvidíme s jakým výsledkem. Měli bychom udělat všechno proto, aby Jaroslav Bureš byl v první volbě zvoleným kandidátem,“ řekl Gross ve čtvrtek pozdě večer, krátce poté, co se stal vyjednavačem ČSSD.

ODS je ve sněmovně druhou nejsilnější, a v Senátu vůbec nejsilnější stranou. Tento týden dali její představitelé jednoznačně najevo, že v lednu při volbě příští hlavy státu podpoří jen svého dosavadního předsedu Václava Klause. ODS sice nemá sama dost hlasů, aby se jí podařilo Klause na Hrad dostat, ale přesto jde předseda ODS do prezidentské volby jako favorit.

Grossovo vyjednávání začne nejdříve u zbylých dvou vládních stran, u lidovců a unionistů. Kdyby získal hlasy všech jejich poslanců a senátorů (a všechny hlasy uvnitř ČSSD, což bude stejně obtížné) mohl by se Bureš prezidentem stát.

Obě menší vládní strany zatím však říkají: Bureše ne. „Myslím, že prezident ... svým životem něco symbolizuje, něco nese, a pan Bureš nese to 'embéčko',“ uvedl například unionistický senátor Jan Hadrava. Bureš se v prezidentské kampani chlubil svým vozem Škoda 1000 MB, který mu „poskytuje duševní rovnováhu“.

Lidovci mají zatím svého vlastního kandidáta Petra Pitharta. Ten se však tento týden stal předsedou Senátu a prezidentskou kandidaturu si prý chce ještě rozmyslet. Kdyby Pithart nakonec do volby hlavy státu šel - rozhodnout se má po této sobotě - lidovci a zřejmě i unionisté by hlasovali pro něj. 

„Doufám, že to není konečné rozhodnutí sociální demokracie. Když bude, tak nechceme spolupracovat na instalaci takového prezidenta. Bureš není naše krevní skupina,“ řekl v pátek ČTK místopředseda senátorského klubu KDU-ČSL Jiří Stodůlka.

Miloš Zeman na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD přijel z Vysočiny (7. prosince 2002)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video