Clintonová, která od takzvaného superúterý 5. února zaznamenala jedenáct porážek v řadě, výhru nutně potřebovala. Texas a Ohio jsou lidnaté státy, v nichž se hrálo o velký počet delegátů na srpnový celonárodní demokratický sjezd v Denveru. Ten oficiálně nominuje kandidáta do listopadové volby.
Hillary vyhrála troje ze čtyř úterních primárek − kromě Texasu a Ohia ještě v Rhode Islandu. Obama triumfoval ve Vermontu a podle zatím neúplných výsledků také ve volebních shromážděních (caucases) v Texasu, kde se volí ve dvou krocích.
"Jdeme dál," zvolala bývalá první dáma USA, když se dozvěděla výsledky z Ohia. "Pro každého v Ohiu i po celé Americe, s nímž už se nepočítalo, ale on odmítl nechat se srazit na zem... Pro každého, kdo klopýtl, ale znovu se postavil na nohy... A pro každého, kdo tvrdě pracuje a nevzdává se − tohle je pro vás," řekla davům svých stoupenců v ohijském Columbusu.
Obama jí poblahopřál a své vlastní výsledky hned zlehčil. "Víme tohle: není důležité, co se dnes večer stalo. Pořád vedeme o téměř stejný počet delegátů a jsme na cestě k získání nominace," prohlásil. Nicméně úspěch Clintonové je důležitý hlavně z psychologického hlediska. Po týdnech porážek newyorská senátorka ukázala, že je schopná vítězit v klíčových bitvách a zdaleka není odepsaná. Jak včera poznamenal politický analytik CNN Bill Schneider: v případě porážky by pro ni hra skončila.
Definitivní výsledky ještě nejsou k dispozici, ale podle těch téměř úplných získala Clintonová v texaských primárkách 51 procent hlasů, Obama 48. V Ohiu byl poměr 54 ku 44.
V Texasu se hrálo o 193 delegátů stranického sjezdu, v Ohiu o 141. Hillary šla do úterních bojů s počtem 1 269 volitelů, Barack Obama s 1 378. Teď by čísla podle propočtů CNN mohla vypadat následovně: Obama si uchová vedení s 1 451 voliteli, Clintonová bude pokračovat s 1 365. Pro získání demokratické nominace do prezidentské volby je třeba 2 025 delegátů. Před Hillary, jež má šanci stát se první prezidentkou USA, i Obamou, který by se zase stal prvním černošským šéfem Bílého domu, je tak ještě dlouhá cesta.
. ČTĚTE TAKÉ: |
Definitivní rozuzlení: John McCain
Na straně demokratů šlo v úterních primárkách hlavně o to, zda bude pokračovat drama, anebo bude v podstatě jasno. Mezi republikány stála otázka jinak: získá jasný favorit John McCain dostatek delegátů, aby měl stranickou nominaci úplně jistou? A odpověď zní ano.
Jedenasedmdesátiletý arizonský senátor, jenž se o Bílý dům uchází podruhé, vyhrál všechny čtyři souboje. Jeho poslední soupeř, baptistický pastor a bývalý guvernér Arkansasu Mike Huckabee, jenž měl stejně už jen čistě teoretickou šanci, po oznámení výsledků ukončil kampaň. "Nyní je třeba se soustředit na to, co se musí stát − sjednocení naší strany," řekl Huckabee poté, co McCainovi pogratuloval k vítězství.
Sám McCain, válečný veterán z Vietnamu, neskrýval nadšení. "Jsem velmi potěšen, že jsem dnes v noci získal dostatek delegátů, abych mohl s vírou a pokorou říci, že budu republikány nominován na prezidenta," prohlásil v texaském Dallasu. "Je to velká zodpovědnost." McCain přitom ještě loni v létě platil za outsidera republikánského soupeření. Docházely mu peníze na kampaň a navíc se musel vyrovnávat s odporem ve vlastních stranických řadách.
Očekává se, že během dneška McCaina oficiálně podpoří současný prezident George W. Bush. Ten se dosud držel stranou a vyčkával, kdo vyjde z primárek jako vítěz.
Demokraty teď čekají 8. března volební shromáždění ve Wyomingu, o tři dny později vyrazí k primárkám obyvatelé státu Mississippi. Dvaadvacátého dubna se pak konají primárky v Pensylvánii, další souboje budou následovat v květnu. Samotná prezidentská volba má datum 4. listopadu 2008, nový šéf Bílého domu se chopí funkce v lednu 2009.
