Jednání zkrachovala především kvůli odporu Polska. Varšava žádá, aby boj s klimatickými změnami bral ohled na méně prosperující země, které na něj nemají dost peněz.
Takový postoj si získal sympatie i dalších "nových" členských států, řada bohatších zemí především ze západu Evropy však nebyla ochotna podobným požadavkům ustoupit.
"My sdílíme stanovisko Polska a jsme společně ve skupině devíti zemí. Ty argumenty, které Polsko předneslo, byly racionální a myslím, že i země z této skupiny tyto argumenty sdílely," řekla po jednání velvyslankyně Česka při EU Milena Vicenová.
Polsko žádalo dobrovolné příspěvky
Poláci podle diplomatických zdrojů žádali hned několik úprav. Podle nich by během prvních třech let boje s klimatickými zeměmi státy měly přispívat jen dobrovolně. Varšava navíc zpochybňuje metodiku pro výpočet příspěvků jednotlivých zemí.
BUDE OBAMA V KODANI?Boj s klimatickými změnami byl jedním z hlavních předvolebních slibů amerického prezidenta Baracka Obamy. Jeho přítomnost na prosincovém summitu v Kodani je ale ohrožena. Zvláštní zmocněnec USA pro klimatické změny Todd Stern uvedl, že se ho šéf Bílého domu zúčastní jen v případě, když v řešení klimatu nastane pokrok. |
Přestože se oba ukazatele názvem prakticky neliší, rozdíl mezi nimi je zásadní. První z nich odráží výkon ekonomiky na daném území státu, přičemž druhý z nich odráží i produkci firem, které působí v zahraničí.
V praxi by to znamenalo, že při přepočtu podle HNP by bohatší státy, jejichž firmy investují v zahraničí, vydaly na boj s klimatickými změnami podstatně více finančních prostředků.
Kdyby se jednání komplikovala i na summitu EU, ohrozilo by to i prosincová jednání v Kodani, kde bude mezinárodní společenství jednat o nástupci takzvaného Kjótského protokolu.
Ten nutí státy snižovat emise skleníkových plynů, ale jen do roku 2012. Po tomto datu by se emise měly snižovat ještě rychleji, což si ale vyžádá velké finanční náklady.
