„Nechci vylučovat dopředu žádnou reakci,“ řekl předseda vlády na dotaz na možnou žalobu.
Česká vláda se už dříve odmítla připojit k žalobě, kterou se Maďarsko a Slovensko u Soudního dvora EU hodlají bránit loňskému rozhodnutí Rady EU. V září v ní ministři vnitra států EU většinou hlasů schválili kvóty pro přerozdělení desetitisíců uprchlíků. Proti tehdy byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo. Podle premiéra Sobotky by bylo chybou se k této žalobě připojit, protože české vládě by se pak hůř bránilo právě zavedení trvalého mechanismu přerozdělování uprchlíků (více čtěte zde).
K tomu, aby se ČR k žalobě připojila, premiéra opětovně vyzval předseda opoziční ODS Petr Fiala. „Musíme se připojit k té žalobě, jinak to špatně dopadne,“ prohlásil v neděli na Primě.
Zaorálek: Kvóty odmítáme a toky peněz nelze srovnávat s proudem lidí |
Změnu pravidel, podle kterých se rozhoduje o žádostech o azyl, má Evropská komise předložit do léta. Ve dvou předběžných variantách počítá s přerozdělováním migrantů. Sobotka to už dříve označil za snahu o federalizaci azylové politiky.
V neděli premiér řekl, že by si Česko přálo, aby proti trvalému mechanismu přerozdělování vznikla širší koalice než jen na půdorysu visegrádské skupiny. ČR bude podle něj usilovat o to, aby se o této věci jednalo v Evropské radě, kde hlavy státu a vlád přijímají rozhodnutí jednomyslně, a ne v ministerské Radě EU, kde se používá většinové hlasování.
Proti trvalému přerozdělování hodlá argumentovat i problémy, které byly v ČR s projektem přesidlování křesťanských uprchlíků z Iráku (více čtěte zde), z nichž se část rozhodla Česko opustit. Určitě to prý použije jako argument, že kvóty nefungují.
Sobotka věří, že evropské státy proti trvalému přerozdělování postaví. „Jsem přesvědčený, že Evropa za ten rok vystřízlivěla. Na krizi se nahlíží mnohem reálnějším pohledem,“ prohlásil v Partii.
