Shromáždění se také modlili za pronásledované, za lidi, kteří pomáhají lidem v nouzi, nebo za ty, kdo ve svém povolání dělají společensky prospěšnou činnost.
Göbel v kázání řekl, že Česko dnes potřebuje Husa jako svůj vzor, stejně jako ho takto potřebovalo už mnohokrát v minulosti. Církevní reformátor podle něj může Čechům pomoci připomenout si křesťanskou tradici, z níž dnešní společnost vychází. O tuto tradici je podle něj třeba pečovat v celé Evropě. „Nenechme vytlačit křesťanství z našeho světa,“ řekl.
Do Betlémské kaple lidé přicházeli téměř hodinu před zahájením bohoslužby. Mše, kterou vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, se podle odhadu zúčastnilo přes 200 lidí.
Bohoslužby připomínající Husovo upálení se ve čtvrtek konaly i na dalších místech České republiky. V jihočeském Husinci, odkud církevní reformátor pocházel, ho připomněla Jihočeská filharmonie i ekumenická bohoslužba. V podvečer se bohoslužba připomínající Husa koná i v Brně.
Jan Hus byl katolický kněz. Kritizoval však svou církev za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.
Hus je podle dnešních historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací. Výročí jeho smrti je v Česku státním svátkem.
