Městský soud už v lednu uznal, že herečka je v seznamech neoprávněně. Nařídit její vymazání ale nemohl, protože to neumožňuje zákon o zpřístupnění svazků StB.
Soudkyně vrchního soudu měla jiný názor. Nadřadila právo na ochranu osobnosti herečky nad zákony, které upravují zpřístupňování svazků. "Listina základních práv a svobod zaručuje právo na ochranu cti," uvedla soudkyně Ludmila Říhová.
Upozornila také na paragraf lustračního zákona, který kategoricky zakazuje zveřejňovat údaje o spolupracovnících StB bez jejich souhlasu. Podle Říhové zůstal platný i po novelizaci zákona o zpřístupnění svazků.
Z tištěných seznamů však jméno Bohdalové nezmizí. "Ty výtisky už se dostaly mezi lidi. Protiprávní zásah tedy přetrvává, ale neznám způsob, jak ho odstranit," vysvětlil hereččin advokát Josef Lžičař.
Advokát zvažuje ústavní stížnost
Rozhodnutí soudu Lžičař označil za nesporný úspěch. V opačném případě byl připraven dotáhnout případ až k Ústavnímu soudu, aby dosáhl změny zákona o zpřístupnění svazků. To však podle něj zůstává stále ve hře.
Ústavní soud by podle něj měl posoudit, zda všechny předpisy související se svazky StB jsou v souladu s Listinou. "Nejsou udělány kvalitně. Svědčí o nedokonalé úrovni právního vědomí poslanecké sněmovny a Senátu," je přesvědčen Lžičař.
Úspěch Bohdalové spustí vlnu žalob
Jiřina Bohdalová v úterý k soudu nepřišla kvůli zdravotní indispozici. Odborníci se obávají, že její úspěch spustí lavinu dalších žalob na stát a soudy budou vyškrtávat další jména.
"Velmi pravděpodobně budou následovat další žaloby. Ale možná povedou k tomu, že bude jako v Polsku zřízen zvláštní úřad a archivy StB se budou konečně odborně spravovat," řekl dokumentarista Radek Schovánek.
Vnitru vytýká, že s archivními materiály nepracuje pečlivě a pak zbytečně spory prohrává. "Zástupci ministerstva chodí k soudům nepřipravení. Předvolávají jako svědky jen příslušníky StB, a ne postižené, na které někdo donášel," dodal.
Před Bohdalovou uspěl s žádostí o vymazání u vrchního soudu Jan Vaněček, ministerstvo ale podalo dovolání. Nejvyšší soud tedy finálně rozhodne, zda "výmazová praxe" je, či není správná.
Názor Nejvyššího soudu bude směrodatný hlavně pro Vaněčkův případ, zprostředkovaně se však dotkne i Bohdalové, pokud ministerstvo podá dovolání i v jejím případě. Ostatní soudy by se stanoviskem Nejvyššího soudu měly řídit.
Svazky se měly protřídit, míní Bohdalová
Bohdalová potkala příslušníky StB v roce 1959. Kontaktovali ji a za informace o Janu Werichovi nabízeli pomoc jejímu otci, který seděl ve vězení za protistátní činnost. Bohdalová to však odmítla. Jejího otce stejně později zachránila amnestie.
Herečka byla zaevidována jako agentka na konci padesátých let, ona sama však tvrdí, že spolupráci odmítla. S rozhodnutím soudu byla spokojena.
"Tento senát už nemohl udělat více. Upozornili jsme na chybu zákonů o zpřístupňování svazků a poslanci by se nad tím měli zamyslet," vyjádřila se pro MF DNES. Podle ní se měly seznamy před zveřejněním důkladněji prověřit.
