Bohaté země si mohou dovolit dávat přednost čistším energiím před fosilními palivy a poskytovat přitom podporu i jiným zemím, stojí podle agentury Reuters ve zprávě, kterou sestavilo 18 nevládních organizací jako je Mezinárodní odborová konfederace (ITUC), Světový fond pro ochranu přírody (WWF) či Oxfam. Bohaté země nesou údajně větší zodpovědnost, neboť spalování uhlí, ropy a zemního plynu využívají od dob průmyslové revoluce.
Autoři studie na základě tohoto metru odhadují, že přísliby, které učinily Spojené státy a Evropská unie, představují zhruba pětinu jejich „spravedlivých podílů“. Plány rozvíjejících se tržních ekonomik naopak jejich takzvaný spravedlivý díl „přesahují nebo všeobecně naplňují“.
Větší úsilí, než jaké odpovídá jejímu spravedlivému dílu, vyvíjí na příklad Čína. Celkově ale prý závazky vlád na omezení emisí skleníkových plynů nestačí na to, aby se mezinárodnímu společenství podařilo omezit nárůst globálních teplot nanejvýše o dva stupně Celsia. To je hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby svět nepocítil nejhorší dopady změny klimatu.
„Při stávajícím vývoji vzrostou teploty do roku 2100 o tři stupně Celsia oproti předprůmyslovému období,“ uvádí se také ve zprávě.
Peking i Washington považují svoje plány na snižování emisí za ambiciózní. Spojené státy hodlají snížit emise skleníkových plynů v zemi do roku 2025 o 26 až 28 procent oproti úrovni v roce 2005. Čína plánuje snižovat emise skleníkových plynů kolem roku 2030.
