Sledovanost byla předem zaručena, vždyť už první volbu viděl bezmála milion nadšených diváků, kteří si potrhlé hrdiny nového komediálního seriálu okamžitě zamilovali.
Ostatně i kdyby měl jepičí život, pro příslovečných patnáct minut slávy by se každá herečka přetrhla. Co pro ně udělala Bobošíková?
V každém případě provětrala šatník od původní rudé až po decentní černou; promyslela i líčení a účes.
Dá se tedy říci, že při svém pokusném prezidentském debutu alespoň podpořila - od kostymérů po maskéry - česká filmová řemesla, zdecimovaná nucenou nečinností za dlouhé hollywoodské stávky.
Herecky to však bylo slabší. S papírem v ruce nepůsobí dáma moc sebejistě, zvláště pokud se vytáčí a naklání vlevo vpravo, jako když zoufale hledá nápovědní budku. Ale hlavně ta role!
Ten směle vyklenutý, ba avantgardní dramatický oblouk prapodivné postavy, která vzešla z nejděsivějších nočních můr zneuznaného scenáristy, notorika v mansardě plné prázdných lahví!
Bobošíková sehrála absurdní kus z okresní scény, vnitřně rozervanou heroinu vyjadřující se v románových frázích.
Začala dojemně melodramatickou vzpomínkou na buchenwaldské vězně, vzápětí přeskočila do temného thrilleru s hrozbou "Stačí jen krůček a zřítíme se do propasti mafiánského režimu“, načež dílo sebezkázy završila tónem feministické telenovely "Jsem europoslankyně, ale také dcera, manželka a matka“.
V seriálu ji škrtnou
Než se divák stačil vzpamatovat a zavolat do televize, kdy se vysílá další díl té nové praštěné grotesky, hrdinka si střihla druhé sólo: "Nejsem z těch, kteří by chtěli zbytečně prodlužovat, proto jsem se rozhodla odstoupit.“
A třetí kotrmelec přišel krátce poté - kdyby prý byl zájem, zvážila by ještě další kolo případné další volby.
Takhle se chová epizodní hvězdička nekonečného seriálu, které nedochází, že její postavu mohou producenti poslat v následujícím dílu na cesty nebo rovnou do márnice, jestli si nepřestane vyskakovat, že chce větší šatnu, honorář a šanci.
Jana Bobošíková si zjevně nevyslechla ono známé úsloví do konce. Plně totiž zní: Není malých rolí, jsou jenom malí herci. A s malými herci se nikdo nezdržuje.
V Bruselu při příští kandidatuře jí krkolomná prezidentská ochotničina třeba i pomůže, ale doma v Česku má z ostudy kabát, v němž si nemůže skočit ani za roh pro rohlíky, natož na další herecký konkurz.
Leda by recitovala na komunistickém Prvním máji; tam berou z fleku bez zkoušek.
Hodnocení MF DNES: 50 %
