Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bluf vpravdě vesmírný

aktualizováno 
stalo se

Dne 25. srpna 1835 vychází v celkem nevýznamném americkém deníku The New York Sun, zato na titulní straně a v úpravě odpovídající senzaci nejvyššího řádu, první ze série sedmi článků pod společným názvem O velkých astronomických objevech sira Johna Herschela během pozorování na mysu Dobré naděje. Už první díl vyvolal obrovský rozruch čtenářstva, náklad novin stoupl během těch několika dní z 2500 na 50 000 výtisků! Proč? Jako ze vzdálenosti pouhých devadesáti metrů prý byly na Měsíci vidět hory ze zářivých, až 30 metrů vysokých drahokamenných krystalů, i údolí zarostlá bujnou vegetací, na níž se popásala stáda přežvýkavých čtyřnožců. V roklinách hor se třpytily bohaté povrchové žíly žlutého kovu. Vrcholem pozorování byli "Měsíčňané" okřídlení, asi 120 centimetrů vysocí tvorové s rukama a tělem porostlým rezavou srstí. Údaje postupně převzaly další noviny. Chudák Herschel, o kterém se všeobecně vědělo, že v jižní Africe skutečně nedávno pobýval, marně dementoval seriál bude ještě léta poté po celém světě úspěšně vydáván coby literatura faktu. Autor, bývalý tajemník Pařížské národní hvězdárny, si jím chtěl jednak dopomoci k penězům, jednak zkompromitovat některé své kolegy. Tento takynovinářský počin, který vešel do dějin žurnalistiky pod názvem Great Moon Hoax (Velký měsíční žert), byl však přece k něčemu dobrý: zájem o Měsíc nebývale vzrostl. A to nejen u laiků, ale i u samých astronomů.

Na Vltavě se páří

Na Labi byly parníky občas vidět už dřív, s Vltavou to bylo horší, najmě před Prahou. Až 26. srpna 1865 Česká akciová společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, založená jedním podskalským plavcem, později velkodřevařem a čelným představitelem pražské obce, zahajuje pravidelnou lodní dopravu mezi Prahou a Zbraslaví. Vyzdobený kolesový parník Prag provázejí dělové salvy a ohňostroje. Podnik se ukázal jako velmi úspěšný, největší slávou prošel během trampského boomu ve dvacátých letech. Přežil dodnes a jméno zakladatele se po době jeho oficiální neexistence (byl to holt buržoust) zase objevilo na boku jedné z lodí: Primátor Dittrich.

Analýza na dálku

27. srpna 1875 publikuje mladý chemik Lecoq de Boisbaudran objev nového chemického prvku. Přišel na něj při spektrální analýze jedné pyrenejské zinkové rudy a nazval jej podle své vlasti galium. Zanedlouho dostává dopis s exotickým razítkem Sankt Peterburg. Jakýsi Mendělejev mu sděluje, že ne všechny vlastnosti nového prvku jsou stanoveny správně, zejména ne hustota - místo uváděných 4,7 má být tak 5,9 až 6,0. Když se milý objevitel vzpamatoval z šoku nad tím, že ho poučuje někdo, kdo "jeho" prvek v životě neviděl, přece jen měření zkontroloval. Došel k hodnotě 5,96! Rus měl pravdu, Francouz se omluvil a svět začal periodickou soustavu brát vážně.

Purkyně 20. století

29. srpna 1890 se v Turnově narodil Vilém Laufberger (zemřel 1986), nejvýznamnější český fyziolog tohoto století. Roku 1913 ještě jako medik krmil mloka axolotla zvířecí štítnou žlázou, čímž jako první na světě dosáhl jeho hormonální proměny. V roce 1938 už jako profesor Lékařské fakulty University Karlovy objevil a izoloval zásobárnu železa v tkáních krystalickou bílkovinu ferritin. Dalším dokladem Laufbergerovy všestrannosti byla roku 1953 metoda takzvané spaciokardiografie (prostorového EKG), užitečné zejména při srdečních operacích.

Otec imunologie

31. srpna 1985 v Melbourne umírá Frank Macfarlane Burnet (narozen 1899), chronologicky asi první ze zakladatelů moderní imunologie. Nejvýznamnější práce o vzniku protilátek proti cizím i vlastním tkáním publikoval již koncem čtyřicátých let. Obsahovaly i hypotézu o existenci jevu imunologické tolerance. V roce 1953 ji nezávisle na sobě experimentálně ověřili Brit Peter Medawar, Čech Milan Hašek a někteří další. Nobelovu cenu dostali Burnet s Medawarem.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.