Domů se Clemenceau vrátila po tahanicích, do nichž se zapojily úřady několika států a jejichž důvodem byly tuny nebezpečného azbestu v její konstrukci.
Loď, teď už jen 22 tisíc tun vážící prázdná skořápka úředně nazývaná Q 790, měla být po svém vyřazení v roce 1997 rozebrána ve Španělsku, pak v Turecku, Řecku a nakonec v Indii, kam byla také odtažena.
Z prvních dvou možností sešlo pro neshody se španělskou společností, která měla rozebrání zajistit, Řecko a Indie loď odmítly přijmout. Během její cesty do Indie egyptské úřady váhaly dokonce i s povolením k proplutí Suezským průplavem. Její repatriaci nakonec v únoru nařídil prezident Jacques Chirac.
Za vše může azbest
Jádrem polemiky je rakovinotvorný azbest, který je v útrobách lodi. Ministerstvo obrany tvrdilo, že ho tam zbývá jen 46 tun v partiích, kam se není možné dostat bez poškození struktury plavidla. Ekologové mluví o 500 až 1000 tunách.
V Brestu se proto bude nyní především ověřovat, jak je to doopravdy. Na podzim pak má být vypsána veřejná soutěž na rozebrání plavidla. Úřady v Brestu doufají, že se to bude dělat tam, protože to znamená pracovní příležitosti.
Odysea lodi byla předmětem mnoha posměšků francouzského tisku, který nešetřil kritikou na adresu ministerstva obrany a dalších úřadů. Celou záležitost označoval za trapné fiasko, ostudu a frašku.
Clemenceau se těší pozornosti médií
Loď se teď přesto vrátila jako mediální hvězda. V Brestu na její návrat čekalo přes sto novinářů z Francie i ze zahraničí. Už v úterý jim vojenské námořnictvo nabídlo vrtulník, aby si ji mohli nafilmovat a nafotit ještě na širém moři.
Rychlost lodi, tedy spíše remorkéru, který ji táhl, byla dokonce snížena kvůli tomu, aby se do Brestu přijelo za denního světla. Kolik celá tato anabáze stála, není známo, ale jen odtažení lodi od indických břehů kolem mysu Dobré naděje do Brestu přišlo na 1,3 milionu eur, tedy asi 36 milionů korun.
Loď byla spuštěna na vodu v roce 1961 a poslední mise absolvovala v letech 1993 až 1996 podél jugoslávského pobřeží. Sloužilo na ní 1920 mužů.
Plavidlo dlouhé 265 metrů bylo schopné vyvinout rychlost až 59 kilometrů v hodině. Ve francouzském námořním arzenálu ho nahradila letadlová loď Charles de Gaulle, která už je na jaderný pohon.
