Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci přenesli potkaní bludiště do počítačové hry, zkoumají schizofrenii

  14:25aktualizováno  15:22
Čeští vědci přenesli dva testy prostorové orientace, které dosud používali jen na laboratorních potkanech, do počítačové hry. Nyní ji zkoušejí na dobrovolnících. Slibují si, že jim to pomůže odhalit první epizody schizofrenie a efektivněji testovat nové léky.

Z reálného bludiště pro laboratorní potkany se stala na půdě Národního ústavu duševního zdraví a Fyziologického ústavu AV ČR počítačová hra. | foto: Fyziologický ústav AV ČR

„Oba testy zatím absolvovalo 60 dobrovolníků, další zatím dělali jen jeden z nich,“ řekla iDNES.cz Iveta Fajnerová, jež pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a na výzkumu se podílí.

Do formy počítačové hry vědci přenesli Morrisovo vodní bludiště a kolotočové bludiště. Obě úlohy sledují prostorovou navigaci zvířete v ohraničeném kruhovém prostředí a s jejich pomocí vědci vyšetřují schopnost učení a paměti pro určité místo v prostoru.

„Ve vodním bludišti potkan plave přímo k zapamatovanému místu, které je skryté pod hladinou vody a je pro něj zároveň i odměnou, protože mu umožní z vody vylézt,“ stojí v tiskové zprávě NÚDZ. U kolotočového bludiště se potkan naopak vyhýbá zakázané oblasti na rotující aréně.

Vědci z NÚDZ a laboratoře Neurofyziologie paměti Fyziologického Ústavu  AV ČR vytvořili ve spolupráci s Matematicko-Fyzikální fakultou Univerzity Karlovy vytvořili virtuální obdobu výše zmiňovaných úloh v prostředí hry nazvané Unreal Tournament.

Zároveň s pomocí dobrovolníků vytvořili dvě skupiny, které virtuální bludiště zkoušejí. Jednu tvoří zdraví lidé, druhou ti, kteří za sebou mají první epizodu psychózy.

Vědci hledají další dobrovolníky

NÚDZ uvedl, že v souvislosti s virtuálními bludišti hledá zdravé dobrovolníky, protože testování skončí až příští rok.

Lidem, kteří o zařazení do studie mají zájem, musí být více než 18, ale méně než 60 let, netrpí psychiatrickým či neurologickým onemocněním a nemají závažnou poruchu vidění či sluchu. Počítačové dovednosti nejsou podmínkou. Upřednostněni budou zejména zájemci s základním či středoškolským vzděláním.

Zájemci se mohou obracet na Psychiatrické centrum Praha, které sídlí v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

Schizofrenie způsobuje deficit v prostorovém učení

Předběžné výsledky zhruba hodinového testování ukázaly, že lidé s duševní nemocí mají u vodního labyrintu o pětinu horší výsledky než ti, kteří podobné potíže nemají. „Na rotující aréně je za určitých podmínek výsledek dokonce dvakrát až třikrát horší,“ uvedla Fajnerová.

Podle vědců je to dáno tím, že lidé se schizofrenií mají mimo jiných symptomů také deficit v prostorovém učení a v paměti. To se v testech projevilo například tím, že hledali na nesprávném místě, řešení bludiště jim trvalo déle a při hledání cílové pozice museli urazit delší cestu, než jejich zdraví kolegové.

Proč takovou věc odborníci zjišťují? „Prvotní idea byla vytvořit metodu, kterou by šlo využít u zvířat i lidí a výsledky by pak šlo vzájemně porovnávat,“ řekla Fajnerová.

Podle nich má potkaní bludiště přenesené do počítačové hry umožnit především srovnání modelu, ve kterém probíhá výzkum na zvířatech, se skutečnými projevy onemocnění u lidí. Díky výzkumu by pak mohli vědci upravit podmínky testů na zvířatech a efektivněji testovat nové léky.

Navíc vědci předpokládají, že když jim testy potvrdí úpadek kognitivních funkcí, tedy paměti, myšlení a pozornosti, dokáží říci, jaký bude další průběh onemocnění, čili u koho přetrvají obtížné příznaky a u koho nikoliv. Testování by tak mohlo v budoucnu pomoci odhalit počátky schizofrenie.

„První epizoda psychózy ještě neznamená, že člověk skutečně trpí schizofrenií. Znamená to, že se mohly jen objevit příznaky, které jsou jí podobné, a po určitém čase mohou odeznít. To se může stát například u toxické psychózy, kterou vyvolají některé halucinogenní drogy,“ popsala Fajnerová. Na rozdíl od těchto stavů ale u nemocných často přetrvává zmíněný kognitivní deficit a další příznaky po delší dobu. „Právě tato doba trvání příznaků je rozhodující informací z hlediska toho, zda člověk schizofrenii bude mít, či nikoliv,“ vysvětlila Fajnerová. „Pokud úspěšně zabere antipsychotická léčba, příznaky po čase odezní. Setkáváme se ale i s nemocnými, u kterých přetrvávající kognitivní deficit brání v návratu do školy či zaměstnání. Proto je potřeba dál hledat metody, které by tyto rozdíly již na počátku odlišily,“ dodala spoluautorka výzkumu.

Poruchy kognitivních funkcí nejsou jen věcí duševních chorob, ale doprovázejí také Alzheimerovu demenci, Parkinsonovu nemoc nebo mozkovou mrtvici. Proto je jejich vyšetření důležitou součástí diagnostického procesu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.