Blízký východ: hrozba války roste

Stále častěji se začínají ozývat hlasy varující před možným rozšířením ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Palestinci na celou oblast Blízkého východu. Konflikt už trvá příliš dlouho, narůstá počet mrtvých, zejména na palestinské straně narůstá frustrace z izraelské blokády a prudce se zhoršující ekonomické situace, varují někteří diplomaté a pozorovatelé. Tento neutěšený stav pak přispívá k postupné radikalizaci v celé oblasti, upozorňují. Všichni, i optimisté, se shodují, že napětí na Blízkém východě postupně stále více narůstá.

"Izrael by mohl být brzy vtažen do regionální války se svými arabskými sousedy," varoval tento týden velký znalec Blízkého východu a současný americký velvyslanec v Izraeli Martin Indyk.

"Naděje na mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinci je v blízké budoucnosti velmi malá kvůli prohlubující se nedůvěře mezi oběma stranami," dodal.

Indyk není se svým varováním sám. Přidal se k němu i zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN na Blízkém východě Terje Roed Larsen, který v těchto dnech navštívil Izrael a palestinská území.

"Současná situace je neudržitelná. Může se dramaticky zhoršit, rozšíří se do celé oblasti a budeme stát před regionální válkou," uvedl Larsen, který dal jasně najevo značnou nelibost nad zhoršující se situací na palestinských územích.

Izraeli hrozí podle těchto i dalších hlasů zvýšení napětí na více frontách.

Americký diplomat upozornil, že USA jsou hluboce znepokojeny zejména válečným harašením iráckého prezidenta Saddáma Husajna a také faktem, že klíčový soused Izraele, Sýrie, "dala podle všeho zelenou" vlivné libanonské šíitské milici Hizballáh k útokům na izraelské cíle.

Situace na severní izraelské hranici je nyní o to křehčí, že se Izrael před několika měsíci stáhl z takzvaného bezpečnostního pásma na jihu Libanonu. Tato zóna, v níž dlouhé roky operovaly izraelské jednotky i proizraelská jiholibanonská milice, byla sice stálým zdrojem napětí, ale zároveň určitou zárukou, že nemohlo dojít k náhlému velkému konfliktu.

Oblast však vytvářela jakési nárazníkové pásmo a bránila přímému dotyku vojsk sousedních zemí.

Nyní je každý útok z Libanonu pro Izrael mnohem nebezpečnější a izraelská armáda je podle toho také připravena mnohem tvrdším způsobem na útoky z druhé strany hranice odpovědět.

Diplomaté upozorňují, že tento stav je o to nebezpečnější, že kromě libanonské armády operuje v Libanonu i silný kontingent 40 000 vojáků Sýrie.

Rostoucí napětí lze vyčíst přímo na izraelské scéně, kde věnují situaci na severu země a syrské politice stále větší pozornost.

"Sledujte situace na severní hranici s Libanonem. Je velmi důležité, co se tam bude nyní odehrávat. Každý incident může být nebezpečnou rozbuškou," potvrdil izraelský analytik Peter Hirschberg.

Šéf izraelské armády Šaul Mofaz pak tento týden dodal významně: "Izrael sleduje každý krok Hizballáhu velmi pozorně." Martin Indyk varoval, že některé hlasy z arabského světa si začínají zahrávat s myšlenkou vojenského řešení. "Bylo by velkou chybou podcenit vůli Izraele bránit své zájmy," řekl Indyk. "Jestliže Hizballáh bude stupňovat své aktivity, existuje velké nebezpečí vojenské konfrontace," dodal.

Český velvyslanec v Jordánsku Tomáš Smetánka souhlasí s tím, že napětí v oblasti může přetrvávat i prohlubovat se. Ze svého pohledu z jordánského Ammánu však zatím stále věří, že přímý ozbrojený konflikt v brzké době nehrozí.

"Domnívám se, že nikdo v okolí zatím nemá zájem na válečném konfliktu," řekl Smetánka po telefonu. "Stále si myslím, že otevřené střetnutí nehrozí." On i ostatní se však shodují, že situace je vážná a že je nejvyšší čas zastavit násilí na palestinských územích a pokusit se obnovit mírový proces.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video