Blízký východ dostal šanci na mír

  • 8
I když izraelští vojáci v úterý na západním břehu Jordánu u Nábulusu zastřelili šestadvacetiletého Palestince a dalšího těžce zranili a pět izraelských tanků poničilo na jiném místě palestinský přístav, zdá se, že v oblasti konečně nastává klid zbraní. Izraelský ministr obrany Benjamin ben Eliezer totiž nařídil armádě zastavit všechny útočné operace proti Palestincům. Vojáci tak opustí část pozic tzv. zóny A, které plně kontrolují Palestinci. Jde zřejmě o reakci na prohlášení palestinského předáka Jásira Arafata. Ten svým policistům zakázal střílet na Izraelce, a to i v sebeobraně.

Napětí v oblasti trvá již téměř rok. Od 28. září 2000, kdy vypuklo palestinské povstání, zahynulo již 815 lidí.

"Ofenzivní operace jsou pozastaveny, ale armáda si samozřejmě ponechává právo na odvetu v případě napadení," řekl ben Eliezerův mluvčí Jarden Vatikaj. Podle izraelského rozhlasu o pozastavení útoků rozhodl premiér Ariel Šaron. Reagoval tak na skutečnost, že násilností v posledních hodinách ubylo.

Islámský džihád a Hamas klid zbraní odmítá
Militantní palestinská hnutí Islámský džihád a Hamas odmítla zastavení střelby, na němž se dohodla izraelská i palestinská strana.

"Odmítáme klid zbraní v době, kdy Sionisté pokračují v agresi proti bezbranným Palestincům," stojí v prohlášení Islámského džihádu, které skupina zaslala agentuře Reuters.

Peres je ochoten setkat se s Arafatem
Izraelský ministr zahraničí Šimon Peres prohlásil, že nadešel čas k jeho schůzce s Arafatem. I on potvrdil, že obě strany zanechaly palby. To je poprvé od 13. června, kdy se Izraelci s Palestinci dohodli prostřednictví USA na příměří.

V neděli proběhlo tajné jednání
Izraelský rozhlas v úterý informoval, že se Arafat v neděli sešel se Šaronovým synem Omrim a vysokým představitelem ministerstva zahraničí Avim Gilem, aby jednali o příměří. Původně se měl s Arafatem sejít Peres, ale Šaron schůzku neschválil. Požadoval totiž dohodu o alespoň dvoudenním klidu zbraní.

Otevírá se nová kapitola vztahů
Nejmenovaný palestinský činitel sdělil agentuře AP, že Izraelci a Palestinci snad právě otevírají novou kapitolu vzájemných vztahů.

Washington, který sestavuje koalici pro boj proti terorismu, vyzval po atentátech na New York a Washington Izrael a Palestince, aby co nejrychleji obnovili mírové rozhovory. Podle pozorovatelů by nová vlna izraelsko-palestinského násilí zmařila snahu Spojených států přimět k účasti na koalici mnohé arabské země.

Někteří analytici ale varují, že by mohla Arafatova vstřícnost vyhrotit vztahy mezi arabskou samosprávou a palestinskými radikály. Duchovní blízcí radikální skupině Hamas totiž v Nábulusu vydali prohlášení, podle něhož je zrádce každý, kdo se připojí na stranu USA v boji proti muslimům.

Příměří přivítaly USA, OSN I EU
Na krok, který by mohl obě strany vrátit k jednacímu stolu, reagovaly kladně Spojené státy, Evropská unie i OSN.

Americký ministr zahraničí Colin Powell označil rozhodnutí zastavit násilí za velmi slibné. "Doufám, že obě strany z této povzbudivé situace vytěží a že to povede k dalším setkáním na vysoké úrovni," sdělil.

Zmocněnec OSN pro Blízký východ Terje Roed Larsen vyslovil naději, že události potvrzují změnu postoje Jásira Arafata, viněného dosud z pasivity vůči palestinským radikálům. Schůzka Arafat - Peres by se měla podle Larsena konat co nejdřív.

Jako novou naději pro Blízký východ hodnotil úterní rozkazy o zákazu ofenzivních operací vysoký představitel Evropské unie pro společnou bezpečnostní a zahraniční politiku Javier Solana.

Arafat chce dát své schopnosti do služeb proti terorismu 

Palestinský předák Jásir Arafat nabídl USA pomoc. "Informoval jsem Spojené státy, že do jejich služeb dám všechny naše schopnosti a že jsme připraveni být součástí mezinárodní koalice, která bude mít za cíl skoncovat s terorismem namířeným proti neozbrojeným civilistům a vytvořit svět, v němž zavládne bezpečnost, mír a spravedlnost," prohlásil Arafat.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video