"Zimy budou postupně čím dál tím teplejší a bude méně sněhu. Sníh se bude přesouvat do vyšších nadmořských poloh," řekl Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry České akademie věd.
Huth je vedoucím týmu, který vedl tříleté bádání změny klimatu. Jeho závěr je jednoznačný: celkově se otepluje, a to i v zimě. "Dlouhodobá tendence je, že teplota v zimě je v České republice za posledních čtyřicet let čím dál tím vyšší," prohlásil Huth.
Právě v pondělí v osm hodin ráno začala zima. Odhadnout, jaká bude, se Huth neodvažuje: "Kdo tvrdí, že umí předpovídat na tři měsíce dopředu, je šarlatán."
Někteří lidé s nadsázkou říkají, že kvůli "bláznivému" počasí už ani nerozlišují čtyři roční období. Alena Zárybnická tvrdí, že je ošidné dělat nějaké kategorické závěry: "Zdání klame. Někdy třeba napadne sníh už v listopadu a lidé si říkají, že je to dobře, že bude tuhá zima. Ale pak se ukáže, že šlo v průměru o teplejší zimu."
Podle dalšího pracovníka České akademie věd, Petra Zacharova, si lidé budou muset zvyknout ještě na jeden teplotní efekt: na extrémní teploty. "Počasí se radikalizuje. To znamená, že když neprší, bude katastrofální sucho, když začne pršet, tak budou záplavy. A takové počasí bylo i teď, kdy teploty vylétly až na 14 stupňů a pak zase během pár dní spadly na 10 pod nulu," řekl Zacharov.
Podle něj jsou kvůli klimatickým změnám častější například intenzivnější bouřky, kroupy nebo tornáda, kterých u nás bylo za poslední čtyři roky tolik, co za sto let. Globální oteplování postihuje celý svět stejně.
Odborník z americké univerzity v Medisonu John Magnuson vypracoval studii, v níž zjistil, že například na Aljašce se každých sto let krátí zima v průměru o dvanáct dní. Za jak dlouho přijde chvíle, kdy bude například v Praze sníh svátkem? "Mně teď bude čtyřicet a myslím, že bych se toho mohl i dožít," odpovídá Radan Huth.
