"Snažil jsem se při oddělování Spešova co nejlépe naplnit rozhodnutí ministerstva vnitra, vše bylo z naší strany do puntíku splněno. A Spešovští nejdříve přijdou s nulovou variantou a poté ještě požadují peníze od nás," poznamenal Miloslav Kala, starosta Blanska.
Stanovisko Spešovských je opačné. Tvrdí, že Blansko dluží peníze Spešovu. Z tohoto důvodu v srpnu navrhli, aby si obce vzájemně své dluhy vymazaly. Své nároky zdůvodnili například tím, že se Blansko nestaralo dobře o jejich majetek před osamostatněním, a proto se dnes Spešov potýká z řadou problémů.
| Spešov se od Blanska odloučil 1. ledna 2000. 7. března loňského roku poprvé zasedalo zastupitelstvo, a obec tak začala plnoprávně existovat. |
V posledním dopise, který Kavan Blanenským zaslal, se už ovšem o nulové variantě neuvažuje. Naopak Spešov požaduje po Blansku uhrazení přibližně tří milionů korun za prodej práv k akciím JMP a JME. Přitom část akcií těchto energetických společností Blansko na žádost Spešova neprodalo a bývalé městské části její díl přenechalo.
Konečný verdikt tedy pravděpodobně vynese až soud. "Příští týden se obrátíme na právního zástupce, aby začal pracovat na žalobě," uvedl blanenský starosta.
"Rozhodně se nenecháme nutit, abychom se podíleli na úvěrech, které nemají s naší obcí nic společného," uzavřel Kavan.
