Blairova ministryně odstoupila kvůli Iráku

  • 15
Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová odstoupila. Splnila tak své hrozby ze začátku britsko-amerického úderu na Irák. Už před válkou tvrdě kritizovala Blairovu proamerickou politiku a pohrozila, že v případě britské účasti ve válce bez mandátu OSN odstoupí.

"Zavolala premiéra krátce po desáté hodině, aby mu oznámila, že podává demisi," sdělila Downing Street.

Shortová patřila k nejlevicovějším členům vlády a proslula svým otevřeným vyjadřováním radikálních názorů.

Je už druhým členem kabinetu, který ho opustil kvůli válce v Iráku. Britskou vládu kvůli nesouhlasu s Blairovým postupem k irácké krizi už v březnu opustil jeden ministr a dva náměstci. Robin Cook, vlivný člen vlády a někdejší ministr zahraničí, kabinet ostře kritizoval za "válečnickou politiku".

Rychlost, s jakou Blair Shortovou vyměnil, ukazuje, že byl připraven, i když mu ministryně svůj úmysl oznámila o pouhých 20 minut dříve než tisku.

Shortová se sice hodlala vzdát funkce už před válkou, pokud Blair nezíská další rezoluci OSN s výslovným zmocněním k válce. Tím, že zůstala sice pomohla premiérovi v patrně nejkritičtějších okamžicích jeho vlády, ale podřízla větev sama sobě. Její kritici i přívrženci totiž začali pochybovat o tom, do jaké míry myslí své politické zásady vážně.

Nakonec využila, že nově navržená rezoluce o poválečném uspořádání v Iráku negarantuje OSN tak silnou roli, jakou by ráda viděla, a podala na protest proti tomu demisi. Uvedla, že Blair s ministrem zahraničí Jackem Strawem sjednávali návrh nejnovější rezoluce s Američany "tajně".

Zdůraznila, že premiérův poválečný postup už nemůže obhajovat, a Blair podle ní porušil některé závazky o poválečné politice, které jí dal. Blairův úřad to popřel.

Novou ministryní je baronka s černou kůží
Shortovou ve funkci nahradila baronka Valerie Amosová z úřadu ministerstva zahraničí.

Ta se před válkou v Iráku rovněž silně angažovala. Jako náměstkyně ministra zahraničí pro Afriku objížděla tamní členy Rady bezpečnosti a přemlouvala je, aby se přidali k Londýnu a Washingtonu.

Míjela se v afrických metropolích často jen o několik hodin s francouzským ministrem Dominiquem de Villepinem, který partnery zase přemlouval, aby hlasovali proti Británii a USA.

Je vůbec první černoškou v tak vysoké vládní funkci. Pro dnešní Británii je i mírně nezvyklé, že je baronkou, protože hlavní ministři jsou nyní zpravidla poslanci Dolní sněmovny. Amosová však do ní vzhledem ke svému šlechtickému stavu nesmí a musí pracovat ze Sněmovny lordů.

Barva její pleti a skutečnost, že se narodila v Guyaně, bude ovšem pro Británii zejména v Africe obrovským přínosem.

Kvůli válce se rezignovalo i jinde
Před zahájením konfliktu v Iráku hrozilo odchodem ze státních služeb v západních zemích nemálo lidí.

Začátkem března na protest proti válce v Iráku rezignoval vysoce postavený americký diplomat, totéž učinil i poradce pro zpravodajské služby australského premiéra Johna Howarda.

Demise amerického činitele Johna Browna, který sloužil v diplomatických službách v řadě východoevropských metropolí včetně Prahy, byla v USA druhá svého druhu za necelý měsíc. Před ním rezignaci kvůli Iráku podal politický poradce na americkém velvyslanectví v Aténách John Brady Kiesling.

Brown uvedl, že "s čistým svědomím" nemůže podporovat válečnou politiku George Bushe. "Na celém světě jsou Spojené státy stále více spojovány s neospravedlnitelným užitím síly. Prezidentovo ignorování názorů jiných národů dává vzniknout století antiamerikanismu," dodal tehdy.

Australský zpravodajský analytik Andrew Wilkie, poradce premiéra, svoji rezignaci zdůvodnil tím, že australská podpora válce je "hloupá" a nestojí za rizika s tím spojená. Podle něho útok jedině podnítí Saddáma Husajna k užití zbraní hromadného ničení.

Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Shortová, která rezignovala na svou funkci, 12. května 2003

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video