Rozhodnutí ministerského předsedy bude mít zřejmě příznivý vliv na podporu jeho strany před květnovými volbami. Potěšeny jsou i odbory.
V říjnu 2006 by se měl nejnižší plat podle Bliarova plánu zvednout o dalších 20 pencí na 5,25 liber za hodinu.
Rozhodnutí má bezprostřední dopad i na Čechy či Slováky zaměstnané v ostrovním království, protože podle oficiální statistiky na 80 procent z nich pracuje za minimální mzdu nebo jen o něco málo vyšší odměny.
Celkově se rozhodnutí dotkne více než milionu zaměstnanců v Británii. Podle Blaira bude mít dopad zejména na ženy, které tvoří většinu zaměstnanců na této mzdové úrovni.
Se zvýšením mezd souhlasí i opozice
Britská konzervativní opozice nemá proti Blairově postupu námitky. Její vůdce Michael Howard řekl: "Přijali jsme princip minimální mzdy a zcela jistě se ji nebudeme snažit snížit. Zvýšení není něco, co bychom se pokoušeli narušit."
Howard v pátečním rozhovoru pro BBC navíc řekl, že konzervativci by mohli jít do volební kampaně se slibem, že nízko placeným zaměstnancům úplně odpustí daně.
Blair uvedl, že rozhodnutím zvýšit minimální mzdu pokračuje ve své politice, podle níž se každému musí více vyplatit pracovat než pobírat sociální dávky. Minimální mzda podle něj má být "symbolem slušnosti a spravedlivosti".
Zdůraznil, že hospodářský vývoj za osm let jeho vlády ukázal, že minimální mzda nepodvazuje hospodářský rozvoj a neohrožuje firmy, jak tvrdí její kritici.
V Británii se k práci zaregistrovalo téměř 9 tisíc Čechů
Britské hospodářství vytrvale roste, vyhnulo se stagnaci, která panuje v klíčových ekonomikách kontinentu, a kromě toho se zvyšuje zaměstnanost.
Ministryně obchodu a průmyslu Patricia Hewittová na tiskové konferenci s Blairem zdůraznila, že se tak potvrdilo, že minimální mzda nezvyšuje nezaměstnanost.
Konfederace britského průmyslu, která zastupuje zaměstnavatele, proti Blairovu rozhodnutí nevystoupila přímo. Vyzvala však k roční přestávce v dalším zvyšování. Odbory naopak chtějí minimální mzdu zvyšovat až na šest liber.
Pokud jde o zaměstnance z nových členských zemí, podle nejnovějších vládních údajů zahrnujících květen až prosinec minulého roku se v Británii zaregistrovalo pro práci 8850 Čechů, což je sedm procent pracovních registrací z nových členských zemí, a 13 445 Slováků, což je desetina.
Nejvíce se registrovalo Poláků, a to 73 545, tedy 56 procent. Údaje ovšem poskytují jen malé vodítko k tomu, kolik lidí z nových členských zemí v Británii nyní skutečně pracuje, protože se neevidují lidé, kteří se zaregistrovali, ale Británii už opustili.