Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podpořím tě za všech okolností. Britové zveřejnili dopisy Blaira a Bushe

  11:22aktualizováno  11:22
Ve středu zveřejněná zpráva o zapojení Velké Británie do války v Iráku nabídla také unikátní pohled do korespondence tehdejšího premiéra Tonyho Blaira a prezidenta USA George W. Bushe. Blair v ní šéfovi Bílému domu zprvu slibuje absolutní věrnost, po invazi však neskrývá zklamání z politických důsledků.

Tony Blair a George W. Bush | foto: Profimedia.cz

Zveřejnění korespondence mezi oběma politiky se týká pouze zpráv, jejichž autorem je Blair. Ten možné odstranění tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna poprvé zmínil ve zprávě ze 4. prosince 2001. Bushovi v ní přiznává, že ochota světových velmocí k vojenské akci v Iráku není příliš vysoká. Zároveň však dodává, že irácký lid si jistě přeje Husajnovo sesazení. Blair argumentuje tím, že Husajn se paktuje s palestinskými teroristickými skupinami a tvrdě napadá disidenty (kompletní zprávu v angličtině najdete zde).

Britové odsoudili invazi do Iráku. Chyběly důkazy o Husajnových zbraních

V červnu následujícího roku Blair slibuje Bushovi absolutní věrnost. „Podpořím tě za všech okolností,“ napsal tehdejší britský premiér. Blair poslal tento vzkaz už osm měsíců před invazí. Tedy v době, kdy Washington i Londýn tvrdily, že usilují o diplomatické řešení situace.

Blair v textu připomíná, že pro úspěšnou invazi bude nutná nejen propracovaná bojová strategie, ale také politický kontext. „Tohle není Kosovo. Tohle není Afghánistán a dokonce ani Perský záliv,“ varuje (více zde). V září téhož roku pak Blair v ručně psané zprávě ocenil Bushovo vystoupení na Valném shromáždění OSN, ve kterém americký prezident varoval před hrozbou, kterou údajně Saddám Husajn představoval (celou zprávu si můžete prohlédnout zde).

Svržení Husajna

S blížící se invazí se Blair začal zajímat o praktické otázky. Ve zprávě z 30. ledna 2003 například Bushovi zaslal krátký seznam, ve kterém se amerického prezidenta ptá na strategii v několika klíčových otázkách. Zajímá ho například postup v případě, že by Husajn použil zbraně hromadného ničení proti USA , Velké Británii či obyvatelům Iráku. Zmiňuje také případné ničení ropných vrtů Husajnovým režimem. Rukou pak Blair dopsal také poznámku, která se zabývá omezením případných ztrát v řadách civilního obyvatelstva (celou zprávu najdete zde).

Reakce britského tisku

Závěry vyšetřovací komise Johna Chilcota ovládly ve čtvrtek také první stránky britských novin.

Prakticky všechny deníky na první stránce zmiňují soukromý vzkaz Blaira tehdejšímu americkému prezidentovi Georgi Bushovi - Podpořím tě za všech okolností.

Financial Times (FT) zdůrazňují, že John Chilcot prakticky tvrdí, že Tony Blair se rozhodl podpořit Bushovu administrativu dávno před tím, než k tomu měl legální a parlamentní pravomoci. "Je hodně věcí na britském způsobu vládnutí, nad kterými je možné naříkat. Ale Chilcotovou zprávou britský establishment aspoň ukázal, že je odhodlán, aby se ohromné selhání jen tak nepřešlo," uzavřely FT.

The Guardian napsal, že nejvážnější důsledky těchto chyb se stále projevují daleko - na ulicích v Iráku. Současně zdůraznil, že invaze měla i vážné dopady na britskou politiku. V souvislosti s tím, jak Blair hájil podíl Británie na invazi, The Guardian uvedl, že "proces vládnutí, politickou debatu a místo Británie ve světě ještě víc poškodila politická - a možná psychologická - potřeba balit brutální rozhodnutí držet se Spojených států do počestnosti".

"Rozdíl mezi soukromým a veřejným zdůvodněním války podpořila nedůvěru, která - umocněná bankovní krizí a skandálem kolem poslaneckých výdajů - poháněla volbu pro brexit. Celé politika v Británii byla oslabena, ale největší cenu zaplatila levice. Došlo na jinak nemyslitelný vzestup Jeremyho Corbyna, po kterém se labouristé propadli do občanské války," uvedl The Guardian.

Zdroj: ČTK

Pouhých šest měsíců po zahájení invaze spojeneckých vojsk v Iráku v obsáhlé zprávě uvedl, že hlavní motivací k vojenské operaci sice byl údajný výskyt zbraní hromadného ničení, skutečnou odměnu však Blair podle svých slov viděl v odstranění Husajna. „Státy, které jsou svobodné a demokratické, nás pravděpodobně nebudou ohrožovat,“ argumentuje Blair (více najdete zde).

Záhy však přišly pochyby. Blair ve zprávě z 5. záři 2003 přiznává, že situace v Iráku se nevyvíjí tak, jak doufal. „Jak jste předpovídal, vybudování nového Iráku se začíná jevit jako nejobtížnější fáze,“ píše Bushovi. Připomíná, že invaze nemá být bojem spojeneckých vojsk s Iráčany, ale s malými skupinkami, které slíbily věrnost Husajnovi.

V říjnu téhož roku si pak zoufá nad nedostatkem důkazů o přítomnosti zbraní hromadného ničení. „Lidé začínají přemýšlet, zda invaze za to všechno stála. Nebo ještě hůře – zda jsme jim nelhali,“ popisuje Blair. V mezinárodním společenství pak podle něj panoval pohled „Bush a Blair si tohle všechno spískali, tak ať si to vyřeší“.

V červnu roku 2004 zaslal Blair Bushovi zprávu, ve které přiznává, že zaručené informace o iráckých zbraních hromadného ničení se zřejmě nezakládají na pravdě. „Pravda je někde uprostřed mezi lidmi, kteří podporovali válku a těmi, kteří nařčení z držení zbraní hromadného ničení považují za podvod,“ míní Blair (více zde).

Tři roky po zahájení invaze pak Blair přiznává, že Irák jeho i Bushe stál celou řadu politických šrámů. „Možná jsme měli pravdu v teorii, praxe však ukazuje, že Irák svírá sektářské násilí, které nemůžeme kontrolovat,“ napsal Blair (celý text najdete zde).

Tvrdá kritika a reakce Bushe

Na Blaira se po zveřejnění zprávy vyšetřovací komise snesla vlna kritiky. Expremiér řekl, že na sebe bere odpovědnost za všechny chyby, které se staly. Zároveň však na tiskové konferenci sdělil, že se o účasti ve válce rozhodoval v dobré víře a že stále věří, že odstranění iráckého diktátora Saddáma Husajna bylo správnou věcí.

Fotogalerie

Vůdce britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn po zveřejnění zprávy v parlamentu řekl, že irácká válka byla aktem vojenské agrese založeným na chybných předpokladech a pomohla šíření terorismu na Blízkém východě. Premiér Cameron uvedl, že závěry komise musí být poučením pro budoucnost.

Bush však i nadále věří, že invaze byla úspěšná. V reakci na středeční zveřejnění zprávy to uvedl jeho mluvčí Freddy Ford. „Bez ohledu na zpravodajské neúspěchy a další chyby, které již připustil, se (někdejší) prezident Bush stále domnívá, že celému světu se daří lépe, než když byl Saddám Husajn u moci. Je ohromně hrdý na působení amerických a koaličních sil za války proti teroru a na oběti, které přinesly. A nejpevnějším spojencem byla Británie pod vedením premiéra Tonyho Blaira,“ řekl Ford.

Za války v Iráku zahynulo téměř 4500 Američanů, 179 Britů a více než 100 tisíc Iráčanů. O neúspěšnosti invaze svědčí i fakt, že zemí stále zmítá násilí. Nedělní sebevražedný bombový atentát v Bagdádu, k němuž se přihlásila organizace Islámský stát, si vyžádal nejméně 250 obětí. Tím se stal nejkrvavějším podobným útokem od americko-britské invaze (více o útoku se dočtete zde).

Autor:


Renault Grand Scénic 1.6dCi- 130k BOSE...
Renault Grand Scénic 1.6dCi- 130k BOSE...

r.v. 2015, naj. 22 472 km, diesel, 1. majitel
519 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.