Jenomže tím se vyřeší pouze a jedině to, že se ztráta bude muset převést do rozpočtu o rok později. Sociální demokraté na návrh Marvanové přistoupili, protože většině z nich zrovna na tomhle nikdy moc nezáleželo.
Rozpočtový schodek by teď podle politické dohody neměl přesáhnout 111,3 miliardy korun. Původně byl navrhován ve výši 157 miliard. A o tohle Marvanové a posléze i US nakonec šlo. Aby se rozdíl mezi těmito dvěma čísly objevil v novinových titulcích. A to se podařilo.
Aby to alespoň vypadalo, že byla vyhrána důležitá bitva. Ostatně nic nového pod českým politickým sluncem. Podobně směšně bojovně a pak i vítězně se v minulých letech rok co rok tvářila ODS, i když všichni vždycky věděli, že Zemanovi státní rozpočet nakonec schválí.
Pravda ale je, že na nátlak Marvanové (a posléze i US) se podařilo v rozpočtu seškrtat šest miliard korun. Osekány například budou běžné výdaje každého ministerstva o dvě procenta. To však není výsledek žádné třeskuté bitvy, šest miliard není ani jedno procento rozpočtu.
Ale ani takovou úsporu bagatelizovat nemůžeme. Vybojované jedno procento jen dokazuje, že jedinou cestou k opravdovému šetření v rozpočtu je zásadní reforma penzijního systému a mandatorních výdajů. Do něčeho takového se však současné vládě moc chtít nebude. Razantní a bolestivé reformy vyžadují totiž reformní entuziasmus a silnou politickou vůli, které Špidlovu kabinetu chybějí.
Marvanová se jako právnička hájí, že není správné přidávat do zákona o státním rozpočtu odhad ztráty ČKA na letošní rok, když tato ztráta ještě nebyla účetně uzavřena. Je také přesvědčena, že agentura nebude dostatečně motivována ztrátu snižovat, když bude předem znát její politicky schválenou výši. Možná je na tom zrnko pravdy, ale opravdovou změnu hospodaření agentury zajistí pouze výměna jejího vedení a změna způsobu řízení a kontroly.
