Italský summit by se měl uskutečnit buď koncem listopadu nebo počátkem prosince. Měli by se ho zúčastnit také Češi, kteří se jako budoucí členové plně účastní jednání o příští ústavě unie.
"Nic překvapivého nezaznělo. Jasně se ukazuje, že otázky budou otevřeny a vyřeší se až v samém závěru jednání," komentoval nynější bruselské setkání český ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Italský ministr zahraničí Franco Frattini mluvil optimističtěji než Svoboda. Podle něj "obecně řečeno dochází k velkému sblížení názorů". Jenže Itálie musí být optimistická – vede nyní unii a snaží se, aby byla ústava dohodnuta už letos v prosinci.
I Frattini však uvedl dva body, na něž se "sblížení" zatím nevztahuje. Jedním z nich je systém hlasování v unii, druhým je složení Evropské komise, jakési "vlády" EU. Právě to jsou body, na nichž může celá ústava ztroskotat.
U prvního z těchto bodů hrozí svým vetem hlavně Španělé a Poláci. Trvají na zachování hlasovacího systému z Nice, který jim dává větší váhu než nový systém, obsažený v ústavě.
O složení komise bojují hlavně menší země včetně Česka. Chtějí, aby každá země měla v komisi svého zástupce s právem hlasování. Svoboda potvrdil, že pro Čechy je narozdíl od Italů důležitější výsledek než časový limit.
Kromě složení komise usilují Češi i o to, aby se vedení rad ministrů EU pravidelně střídalo mezi skupinami států. Trvají také na tom, že rozhodnutí, pro něž je zatím v unii třeba jednomyslný souhlas, lze převést pod většinové rozhodování jen tehdy, když to státy nejen schválí, ale také ratifikují podle národních procedur.
Pro to ale v unii není moc velké nadšení. Řada zemí v tom vidí jen pokus komplikovat rozhodování EU. A jak řekl Frattini, cílem ústavy není usnadnit blokování unijních rozhodnutí – naopak, ústava má rozhodování EU zjednodušit a zrychlit.
Po skončení jednání o ústavě čeká šéfy unijních států i desítku uchazečů jednání o řadě dalších témat: o společné iniciativě na obnovu hospodářského růstu nebo o tom, jak bojovat s ilegální imigrací do EU.
 Italský premiér Silvio Berlusconi (vlevo) a jeho slovenský protějšek Mikuláš Dzurinda spolu diskutují na summitu EU v Bruselu o evropské ústavě a hospodářském růstu. (16. října 2003) |
