Německo si připomíná 200. výročí bitvy u Lipska (18. října 2013)

Německo si připomíná 200. výročí bitvy u Lipska (18. října 2013) | foto: AP

Bitva národů ožila, maršál Schwarzenberg opět drtí Napoleona

  • 12
V Německu si velkolepě připomínají dvousté výročí střetnutí, které předznamenala konec napoleonských válek. Bitva u Lipska se před první světovou válkou stala symbolem německého národního uvědomění, organizátoři letošní rekonstrukce ale kladou důraz na evropské smíření.

Píše se 18. říjen 1813, třicet minut po poledni: probíhá tvrdý boj o Schönefeld. Útočící Rusové a bránící se Francouzi vytahují bajonety. Pokud vesnice padne, bude ohrožen ústup Napoleonových sil přes Lipsko. O 45 minut později: v bitvě o Paunsdorf se Francouzům podařilo potřetí odrazit dotírající Rakušany a Rusy.

Takové jsou jen dva zápisy z fiktivního internetového on-line přenosu, jímž stanice MDR nyní "v reálném čase" přináší zprávy z bojiště. Němci si totiž připomínají 200. výročí bitvy u Lipska, v níž francouzský císař Napoleon utrpěl porážku.

Střetnutí, jemuž se říká Bitva národů, bylo až do první světové války jedním z nejkrvavějších konfliktů dějin. Od 16. do 19. října při něm padlo více než 90 tisíc mužů. Bitva předznamenala konec napoleonských válek. Pak už přišel jen Napoleonův ústup do Paříže, vyhnanství na Elbě a stodenní císařství završené porážkou u Waterloo.

Marie-Louisa vzpomíná

Letošní oslavy v Lipsku jsou skutečně velkolepé. Jejich nejoriginálnější součástí je právě projekt televize MDR. Ta si kromě internetového přenosu zvala experty do studia, získávala informace od svých válečných reportérů i korespondentů v cizině a vznikl i fiktivní rozhovor s Marií-Luisou, Napoleonovou manželkou a dcerou rakouského císaře Františka I.

"Jsem francouzskou císařovnou a vím, že naše slavná armáda opustí bitevní pole vítězně. Samozřejmě ale bolí, když slyším, kolik mužů z mé staré rakouské vlasti musí životem zaplatit falešnou cestu, jíž se vydal můj otec," odpověděla na otázku žurnalisty Rolfa SeelmannaEggeberta.

Televize se snažila o maximální autenticitu, aby divák měl dojem, že se vše děje právě teď. "Chtěli jsme, aby dějiny opět ožily," uvedla Katja Wildermuthová, vedoucí historické sekce MDR.

Lipsko v Němcích probudilo vlastenectví

Výpravné několikadenní vysílání MDR zdobí velká nadsázka, ostatní akce připomínající bitvu u Lipska, kde se proti Francii a jejím spojencům postavila vojska Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska, se již nesou ve vážnějším duchu.

Součástí středečního zasedání lipské městské rady byla i slavnostní řeč historika Étienna Françoise, jež měla ocenit význam bitvy pro vývoj Evropy. K tomu je třeba dodat, že zatímco Francouzi význam střetu snižují, Němci to cítili a cítí jinak. Lipský konflikt v nich totiž před dvěma sty lety zapálil patriotické smýšlení. Později byla bitva stylizovaná do jakéhosi národního mýtu.

Tomu ostatně odpovídá i tamní pompézní pomník, který byl odhalen ještě před první světovou válkou v roce 1913 – v době, kdy Německo císaře Viléma II. ve svých občanech nacionalistické smýšlení pěstovalo. V českých zemích byla mimochodem Napoleonova prohra přijata s nadšením. Připomínalo se, že Napoleon předtím prohrál i u Chlumce u Ústí nad Labem (fotografie z rekonstrukce bitvy si prohlédněte zde). Do bitvy navíc zasáhla i armáda z Českého království.

"Maršálek" Schwarzenberg

Oslavy nynějšího výročí se nesou v evropském duchu a jejich heslem je smíření. "Chceme dát jasně najevo své štěstí z toho, že žijeme v Evropě, která se obejde bez válek," uvedl ředitel lipského historického muzea Volker Rodekamp.

V pátek se tam koná slavnostní akt, kterého se má zúčastnit mimo jiné i šéf Evropského parlamentu Martin Schulz, saský ministerský předseda Stanislaw Tillich a rovněž exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Právě jeho účast přitom bude symbolická. Jeho předek, polní maršál Karel Filip Schwarzenberg, totiž porážku Napoleona řídil.

Schwarzenberg bojiště navštívil již loni, k prostému pomníku maršálka, jak Karla Filipa nazýval, tehdy položil květiny. A českým novinářům později o svém slavném předkovi zaníceně vyprávěl. Uvedl třeba, že v rodině se o "maršálkovi" tradovaly i osobnější vzpomínky. Karel Filip prý rád dětem líčil svá tažení, ale výjimkou byla jeho nejslavnější bitva – ta u Lipska. "Padl tam jeho celoživotní nejlepší přítel kníže Józef Antoni Poniatowski, který jako Polák bojoval na Napoleonově straně," vzpomínal loni.

V Lipsku se pravidelně koná rekonstrukce bitvy. Letos bude ještě výpravnější než obvykle. Zúčastní se jí kolem šesti tisíc nadšenců. Role Napoleona se ujme Pařížan Frank Samson. Lipsko tak znovu spatří legendárního panovníka na koni.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video