Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bíteš k Brnu? Stále jen přání místních

  15:36aktualizováno  15:36
Velká Bíteš, Brno - S ráznou peticí se na zákonodárce obrátili lidé z Velkobítešska na Žďársku, kteří usilují o odtržení od kraje Vysočina a začlenění pod správu Jihomoravského kraje. Když se totiž obyvatelé Velké Bíteše a několika vesniček kolem mají rozhodovat, jestli chtějí jezdit zhruba půl hodiny do nemocnice či na úřady do Brna, anebo si udělat celodenní výlet za tímtéž do nitra Vysočiny, jejich rozhodování bude z drtivé většiny jednoznačné ve prospěch méně náročné varianty.

Podle stávajícího rozvržení krajských celků ovšem region Velkobítešska náleží ke kraji Vysočina. Z ruky jsou i veškeré úřady v okresním Žďáru nad Sázavou, přičemž velkobítešský region leží při samém okraji Vysočiny a jen pár kilometrů od hranice se současným okresem Brno-venkov. O změně krajských hranic však mohou rozhodnout jen obě komory parlamentu.

Region vyšel do boje s peticí
Přináležitost velkobítešského regionu ke kraji Vysočina dělá místním obyvatelům těžkou hlavu. "K takovému rozdělení nemělo dojít," říká starosta obce Skřinářov Josef Kejda. "Velkobítešsko přece odjakživa spádově patří k Brnu. Přičlenění ke kraji Vysočina je nedomyšlená věc, která se teď už asi nedá zastavit," vykládá svůj názor postarší předák malé obce. Podle všeho není sám, kdo podobné tvrzení zastává.

"Snažili jsme se zorganizovat petici už před čtyřmi lety, ještě než začal platit ústavní zákon o vzniku nových krajů. Všichni tenkrát slibovali, že dojde ke změně, nakonec to nedopadlo," popisuje místostarosta Velké Bíteše Dalibor Kolář předchozí úsilí obyvatel.

"Když však začátkem letošního roku začalo ministerstvo vnitra zjišťovat, jak reálné je pověřit města výkonem státní správy druhého i třetího stupně, ozvali jsme se znovu," vysvětluje Kolář, iniciátor letošní petice za odtržení Velkobítešska včetně několika spádových obcí z Třebíčska od kraje Vysočina a za zachování výkonu státní správy druhého a třetího stupně ve Velké Bíteši.

Na změnu se zatím čeká
Květnovou petici, jejíž požadavky jednohlasně schválili i zastupitelé obcí, nakonec podepsalo přes tři a půl tisíce lidí. Archy organizátoři začátkem června poslali několika institucím, mimo jiné parlamentu, krajským úřadům obou krajů, okresním úřadům do Žďáru a na Brno-venkov a také na ministerstvo vnitra.

Odpověď ministra však organizátory poněkud zklamala. "Správní obvod Velká Bíteš nesplňuje základní kritérium počtu patnácti tisíc obyvatel, proto město nelze zařadit mezi obce z rozšířenou působností," uvádí náměstek ministra Josef Postránecký ve svém dopise.

Postoj vládních úředníků se nezamlouvá ani hejtmanovi kraje Vysočina Františku Dohnalovi. "Je mi líto, že ministerstvo vnitra ze svého pražského pohledu tvrdí, že některé správní agendy je možno kvalitně vykonávat jen tehdy, dosahuje-li velikost správního obvodu patnáct tisíc obyvatel," poznamenal hejtman. "Jsem přesvědčen, že k výkonu správy je třeba kvalifikovaných odborníků a stanovení určitých standardů kvality správy, u nichž lze trvale posuzovat jejich dodržování, a nikoli stanovení velikosti správního obvodu," dodal ještě.

Iniciátoři petice nicméně neztrácejí naději. "Jsem si vědom, že teď s tím nehneme, navíc podle všech odpovědí celá záležitost na vyřízení teprve čeká. Věříme ale, že požadavek většiny obyvatel regionu v parlamentu vyslyší a změna hranic krajů přijde," doufá místostarosta Kolář.

O tomtéž je přesvědčen i hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek, jenž záměr Velké Bíteše, devíti místních částí a čtyřiadvaceti obcí připojených k petici podporuje. "Parlament by měl přihlížet k přání občanů, ke kterému kraji chtějí patřit."

Někteří lidé změně nevěří
Přestože petice byla podle počtu podpisů úspěšná, lidé šanci na změnu nepřeceňují. Po více než měsíci od akce jsou někteří dokonce skeptičtí. "Řeší se to pořád dokola. Řečeno upřímně, asi už ničeho nedocílíme. Vynaložili jsme maximální úsilí, abychom vládní rozhodnutí o nás bez nás zvrátili, ale odezva žádná. Přitom zastupitelstva obcí hlasovala jako jeden muž pro Brno," podotýká starosta Osové Bítýšky Josef Mach. "Byli bychom rádi, kdyby nás povolaní konečně začali brát vážně. Mám naopak dojem, jako by nás chtěl někdo odradit," postěžoval si Mach na nedostatečné reakce oslovených institucí.

Nešťastné přičlenění velkobítešského regionu má podle místních kořeny už v roce 1960, kdy vznikaly nové okresy. Tehdy Velkobítešsko připadlo pod Žďár, byť hranice se sousedním okresem Brno-venkov je doslova na dosah ruky. "Už tehdy byly snahy připojit se k Brnu, z politických důvodů to pravděpodobně nešlo. Dnes však reálné argumenty pro připojení máme," míní Kolář.

Běžný občan nepotřebuje denně vyřizovat své záležitosti na krajském úřadě, soudě či na krajské správě policie, změna krajských hranic se z tohoto pohledu může zdát záležitostí spíše formální. Co tedy Jihomoravský kraj kromě přirozené spádovosti k Brnu lidem z Velkobítešska nabízí jiného?

"Předně je to pocitová záležitost," tvrdí Kolář. "Hodně lidí nemůže přenést přes srdce, že kraj Vysočina nerespektuje hranice historických zemí Čech a Moravy. Správní celek je tak vytržen z obou stran," říká místostarosta a jedním dechem přidává další z argumentů: "Nezpochybnitelná je geografická poloha regionu. Do Brna je odsud kolem třiceti kilometrů, do Jihlavy celých padesát. Navíc hranice dnešních krajů jsou necelé dva kilometry východně od nás."

Kvůli menší vzdálenosti preferují místní obyvatelé především brněnské nemocnice a školy, mnoho lidí jezdí na Brněnsko za prací. "Měli bychom jezdit do nemocnice do Nového Města. Chirurgie je také v Mostišti u Velkého Meziříčí, ovšem dostat se tam v zimě je katastrofa. V bohunické nemocnici jste v mžiku," potvrzuje Kolář, podle něhož směřují za prací a do škol brněnského regionu dobré dvě třetiny místních obyvatel. "Brno má samozřejmě nasávací efekt, což se o Vysočině nedá tvrdit," dodává.

S přirozenou spádovostí Velkobítešska k Brnu souvisí také lepší spojení. "Troufám si tvrdit, že cesta autobusem do centra Brna má téměř charakter městské hromadné dopravy. Tomu odpovídá i frekvence spojů, na Brno jezdí každou půl hodinu a vlakem je to také jednodušší než na Jihlavu, kde dvakrát přesedáte. Podél dálnice na Velké Meziříčí to ještě jde, ale severojižní směr je problematický. Třeba do novoměstské nemocnice se dostáváme jen těžko," zdůrazňuje Kolář.

Místní nemají co řešit: Chceme k Brnu!
Přičlenění k Jihomoravskému kraji horlivě přikyvuje valná většina místních usedlíků. "Není o čem diskutovat. Bíteš patřila k Brnu už ve středověku a dřívější přičlenění ke Žďársku bylo násilné," tvrdí Marie Zdubová, jež vlastní cukrárnu na náměstí ve Velké Bíteši. "Dnes je výhodou i dálnice. Do Brna jezdíme studovat a pracovat. A třeba do novoměstského špitálu by nás ani nenapadlo jezdit," kroutí hlavou podnikatelka.

Stejně problém hodnotí i majitel místní pekárny Emil Jeřábek. "Jsme vázáni na Brno. Když jedu vyřídit papíry do Žďáru, je to kus světa. Až začnou plně fungovat jen kraje, budu muset až do Jihlavy, kam jezdí spoj pouze třikrát denně. Není navíc zbytečné, aby sem třeba potravinářská inspekce jezdila padesát kilometrů z Jihlavy, když může dojet z Brna?" ptá se Jeřábek.

Lidé ve Velké Bíteši nastupují před sedmou hodinou ranní do autobusu, který míří do Brna

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třetí srpnový víkend proprší, příští týden se slunečné počasí vrátí

Závěr týdne bude deštivý, nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně vyjasňovat a v průběhu pracovního týdne...  celý článek

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.