„Na koncertech se objevují skladby, které do adventní doby nepatří. Pořadatelé míchají koledy s vánočními písněmi jen proto, aby využili současné atmosféry a přilákali publikum,“ kritizuje brněnský biskup Vojtěch Cikrle.
Produkci v kostelích schvaluje tamní Středisko pro liturgickou hudbu, jehož zamítavé stanovisko občas obcházejí pořadatelé, ba i samotní kněží. Například v minoritském chrámu již Rybovu mši měli na programu; ve vranovském kostele si zase mohli začátkem prosince lidé poslechnout Vánoční oratorium.
Přemrštěný požadavek
„Naše škola s tím má problémy,“ uvedla děkanka hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění Kamila Klugarová. „Z našeho pohledu jde o poněkud přemrštěný požadavek. Například abychom se vyhnuli rozepřím v kostelích při absolvenských koncertech, kde se objevovaly problematické skladby, pořídili jsme si vlastní nové varhany. Navíc se snažíme odehrát všechna absolventská vystoupení v chrámech před obdobím svátků, kdy bychom mohli narazit," říká Klugarová.
"Chci respektovat názor biskupství, ale mně samotné například nevyhovuje, že bych si měla jít poslechnout Rybovu mši vánoční až po 25. prosinci,“ míní děkanka, která považuje předpis za příliš tvrdý. Klugarová dodala, že jako opačný extrém jí připadá chování obchodních domů, které zaplavují zákazníky vánoční hudbou z reproduktorů již od října.
Nařízení Vatikánu
„Vycházíme z vatikánského předpisu, který uvádí, že v kostelech může znít pouze náboženská chrámová hudba, a ta musí odpovídat liturgickému roku. V době adventu se musí vztahovat hudba právě k tomuto svátku, není tedy možné hrát vánoční skladby. Stejně tak o Velikonocích by neměl nikdo hrát píseň Narodil se Kristus Pán. Instrukcí jsou vázáni všichni, ale objevují se kněží, kteří si myslí, že pro ně žádná omezení neexistují,“ řekla Marcela Císařová ze Střediska pro liturgickou hudbu.
Dodala, že opatření se týká pouze svátečních dnů, po zbytek roku prakticky žádná omezení nejsou, kromě podmínky, že musí jít o chrámovou hudbu.
