I v tak klíčové a pro stát strategické instituci, jakou je Bezpečnostní informační služba (BIS), se odehrávají na první pohled nepochopitelné personální veletoče. Nejvýznamnější tajná služba propustila před dvěma roky dva klíčové důstojníky, a přece ani jeden z nich dodnes neopustil ani svou funkci, ani kancelář.
Podle zákona o služebním poměru měli Jan Pavlíček, ředitel protiteroristického odboru, a Radek Dunčko, šéf sekce krycích dokladů, šest let na to, aby si doplnili chybějící magisterské vzdělání, které je pro jejich služební zařazení nutné. To však neudělali, a tak byli propuštěni. Protože si je však BIS chtěla udržet, hned následující den rozhodla o jejich přijetí takzvaným „bočním vstupem“.
Ten jí umožňuje přijmout i osoby bez požadovaného vzdělání. MF DNES tuto informaci potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje obeznámené s děním v civilní kontrarozvědce. Paragraf, podle kterého BIS oba důstojníky vrátila na původní místa, je jednou z několika výjimek, které tajné služby do zákona o služebním poměru prosadily.
Výjimka v zákoně povoluje propuštění naoko
Díky ní může kontrarozvědka nařízení o vzdělání v podstatě ignorovat. „Vyžaduje-li to její důležitý zájem, může být příslušník zpravodajské služby ve výjimečných případech přijat do služebního poměru, i když nesplňuje stupeň vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž má být jmenován,“ stojí v zákoně.
Jenže tento odstavec je logicky určen nově příchozím, zatímco Pavlíček a Dunčko patří mezi nejzkušenější důstojníky kontrarozvědky, kteří v ní působí prakticky od jejího vzniku v devadesátých letech. A odbory, kterým oba muži velí, jsou pro službu klíčové.
Kontrarozvědka odmítla „propuštění naoko“ svých nejvyšších důstojníků komentovat. „Ke konkrétním dotazům směřujícím k důstojníkům BIS se zpravodajská služba ze samé podstaty svého postavení a fungování nebude veřejně jakkoliv vyjadřovat,“ uvedl mluvčí BIS Jan Šubert. Jan Pavlíček na žádost o schůzku a dotazy zaslané v SMS neodpověděl.
Jinak to nešlo
Podle někdejšího ředitele civilní rozvědky (ÚZSI) Karla Randáka je zákon napsaný špatně. „Pokud jde o člověka, který už prokázal svou kompetentnost, pak nevidím důvod, proč by si měl po letech služby státu doplňovat vzdělání,“ uvedl Randák. Zároveň však dodal, že BIS měla situaci řešit jinak. „Není řešením vyhodit člověka a pak ho na to samé místo zase vrátit. Pokud BIS tímto způsobem obchází zákon, měl by z toho ředitel vyvodit zodpovědnost,“ uvedl Randák.
Petr Tomek, který o služebním poměru vyučuje na policejní akademii, míní, že BIS neměla jinou možnost. Tedy pokud chtěla oba důstojníky nechat na původních místech. V zákoně by podle Tomka mělo být přesněji stanoveno, za jakých podmínek lze použít zmíněnou výjimku. „Kvůli tomuto nedostatku v zákoně zřejmě přistoupili k takovému krkolomnému řešení,“ uvedl.
Sněmovní komise, která má BIS kontrolovat, o podobných praktikách nic neví. Tvrdí to alespoň její člen Jeroným Tejc z ČSSD. „Přiznám se, že jsem o tom neslyšel,“ řekl Tejc MF DNES a dodal, že poslanci se na personální šachy kontrarozvědky budou brzy ptát jejího ředitele Jiřího Langa. „Předpokládám, že ty informace na dalším jednání komise dostaneme nebo o ně minimálně požádáme,“ řekl Tejc. Komise by se měla sejít ve čtvrtek.
S bakalářem vede kontrarozvědku
Problém s vysokou školou se týká i samotného Langa, který má k hodnosti brigádního generála pouze bakalářský titul. Stejně jako v případě Dunčka a Pavlíčka, i Langovo nedostatečné vzdělání odmítá BIS vysvětlit.
„Postavení, tedy zařazení našich lidí - vedení služby i všech zpravodajských důstojníků - odpovídá požadavkům zákona. Kroky, které děláme v personální oblasti, zákon neporušují, jsou s ním vždy v souladu,“ uvedl mluvčí Šubert.
Podle zdrojů MF DNES je Lang vůbec prvním ředitelem BIS, který není jejím civilním zaměstnancem, zákon o služebním poměru by se tak na něj měl vztahovat.
