Hmyz žil v látce, která se dochovala v hrobě kněžny Ludmily. Vědci však nevěděli, zda látka doprovázela její tělo od okamžiku, kdy bylo pohřbeno.
"Ve vzorku bylo pět krásně zachovalých brouků rodu Ptinus fur. Tento živočich je poměrně běžný i dneska. Často se nachází ve skladištích a také ve spižírnách. Má rád hodně suché a zároveň poměrně vzdušné prostředí," vysvětlil Bezděk.
Na základě jeho zjištění našli archeologové odpověd na otázku, zda jedny z nejstarších dochovaných textilií v tuzemsku byly součástí původního hrobu kněžny Ludmily na hradišti Tetín.
"Teď s nejvyšší pravděpodobností víme, že lněné látky v původním hrobě na Tetíně nebyly," řekl archeolog Jaromír Beneš. "Nalezení brouci by totiž v zemním hrobě, kam Ludmilu v roce 921 pohřbili, nemohli žít. Látka se proto k jejímu tělu dostala až později," vysvětlil Beneš. Výzkumníci zaměřili pozornost na další nálezy, které dosud nikdo neanalyzoval.
Kromě brouků zkoumají pylová zrnka a zbytky DNA, které se dochovaly mezi vlákny středověkých tkanin. "Teď zkoumáme část pláště Karla IV. Víme, že patřil k nejdražším kusům oblečení, které vlastnil. Přitom víme, že jej rád nosil," řekl Beneš.
 Entomolog zkoumá zbytky hmyzu z hrobu kněžny Ludmily. |
