1. Šéfovi al-Káidy vadilo, že název jeho teroristické sítě postrádá náboženský náboj, a tak přemýšlel o změně názvu organizace. Uvažoval o návratu k původnímu pojmenování al-Káida al-Džihád nebo o docela novém jméně.
2. Usáma bin Ládin se obával ztráty zkušených teroristů, protože nebyl v osobním kontaktu s jejich mladými následovníky.
3. Mobilní telefon bin Ládinova kurýra ukrýval telefonní čísla na militantní skupinu, jež je úzce propojená s pákistánskou tajnou službou ISI. To znovu vyvolalo otázky, zda pákistánští špioni celou dobu o skrýši bin Ládina nevěděli. (více čtěte zde)
4. V bin Ládinových dokumentech je jediným jmenovaným člověkem generál David Petraeus. Ostatní lidé včetně prezidenta byli označováni jen svými funkcemi.
5. Al-Káida měla povážlivé trhliny už dlouho před smrtí Usámy bin Ládina. Šéf al-Káidy totiž chtěl přesně plánovat, jak mají útoky vypadat, a často se dostával do sporu s vysoce postavenými členy al-Káidy.
6. Dokumenty z pákistánské skrýše také ukazují, že al-Káidě docházely peníze a kasu chtěla doplnit pomocí série únosů. (více čtěte zde)
7. Bin Ládinova kompanie poctivě dokumentovala všechno od nákupu diskety po zakoupení auta na operaci.
8. Al-Káida působí jako mezinárodní organizace s šedesáti pobočkami po celém světě. V jejích strukturách se běžně počítá s časem na odpočinek, zdravotními benefity a smlouvou pro všechny zaměstnance.
9. Rekrut al-Káidy musel při náboru vyplnit dotazník, jenž zjišťoval osobní doporučení, předchozí zkušenosti se svatou válkou a také zda byl uchazeč deportovaný ze své rodné země.
10. Dokumenty také odhalily, že ženatí bojovníci dostávali desetkrát vyšší plat než džihádisté samotáři. Sebevražední atentátníci museli podepisovat mučednické smlouvy, v nichž se zavazovali, že misi podstupují dobrovolně a na poslední chvílí necouvnou.
