Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policisté neumějí obětem zločinů poradit, varuje Bílý kruh bezpečí

  13:56aktualizováno  13:56
Organizace Bílý kruh bezpečí už dvacet let pomáhá obětem trestných činů, pozůstalým i svědkům zločinů. A upozorňuje na to, že i když české zákony na práva obětí myslí, praxe je často úplně jiná.
Znásilnění je problém, který Bílý kruh bezpečí řeší často. Ilustrační snímek

Znásilnění je problém, který Bílý kruh bezpečí řeší často. Ilustrační snímek | foto: shutterstock.com

"Občas vedu přednášky, kde sedí třeba 150 policistů. Když se jich zeptám, kolik z nich dokáže bez taháku vyjmenovat práva obětí trestných činů, je běžné, že se nezvedne ani jedna ruka," tvrdí prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.

Lepší to prý není ani při konkrétních dotazech, jako je například vysvětlení práva na nahlédnutí do spisu. I tady drtivá většina policistů tápe. "Je to dáno i tím, že fluktuace policistů je vysoká a oni tak zkrátka často ani netuší, co mohou obětem nabídnout," míní právník a spolupracovník BKB Tomáš Durdík.

Poškození podle něj sice dostanou formulář se všemi právy, ale jsou často ve stresu, v časové tísni, a proto třeba ani přesně nevědí, co vlastně podepisují. "Jinak by třeba zjistili, že můžou výslech absolvovat i bez pachatele nebo že mají právo se dozvědět, kdy zločinec opustí zdi vězení," vyjmenovává Durdík.

Důsledkem toho je, že v EU na svá práva dosáhne jen každá pátá oběť trestného činu, na peněžitou pomoc od státu pak dokonce jen jeden člověk z dvaceti.

Lidé chtějí pasivní oběti

"Svoje práva totiž prosazují především pachatelé, od oběti to společnost ani neočekává. Ideální oběť má být podle veřejnosti tichá, křehká a pasivní. Jakmile začne být rozhodná a cílevědomá a například se vymezuje proti pachateli, ztrácí okamžitě sympatie," říká policejní psycholožka a spolupracovnice Bílého kruhu bezpečí Ludmila Čírtková.

S přístupem policie pak může souviset i to, že na BKB se stále častěji obracejí lidé, kteří trestný čin vůbec neohlásí. "Když jsme před dvaceti lety začínali, byla to pětina lidí, kteří se na nás obrátili pro pomoc. Teď už je to dvojnásobek," povzdychne si Vitoušová.

Proto by se podle ní mělo více snažit policejní prezidium a zvyšovat povědomí mužů zákona o tom, na co mají právo ti, které někdo přepadne nebo znásilní.

"Uvědomuju si, že v této oblasti určitě máme rezervy. Spousta policistů není ve službě dlouho a na škole měli na toto téma jen krátké kurzy. S Bílým kruhem bezpečí úzce spolupracujeme, rádi si poslechneme, kde máme přidat," komentuje výhrady policejní prezident Petr Lessy.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci se přes jih Čech přehnaly bouřky, bez proudu byly tisícovky lidí

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.