"Se vším respektem k Sýrii posoudíme možnost opatření diplomatického a ekonomického charakteru, stejně jako další kroky," oznámil ministr zahraničí USA Colin Powell.
Washington doufá, že Damašek přehodnotí svůj postup, nejen pokud jde o představitele svrženého Saddámova režimu, kteří uprchli do Sýrie, ale také v oblasti vývoje zbraní hromadného ničení a podpory terorismu.
"Jsem přesvědčen, že Sýrie pochopí své závazky v novém prostředí, které vzniklo po pádu režimu Saddáma Husajna," podotl šéf americké diplomacie.
Damašek se vůči americkým podezřením ohradil. "Chemické, biologické a jaderné zbraně vlastní pouze Izrael. Sýrie je nemá," uvedla mluvčí syrského ministerstva zahraničí.
Prezident USA George Bush o víkendu obvinil Sýrii, že poskytuje azyl představitelům strany Baas, vojenským činitelům a dalším prominentům, kteří prchají z Iráku. Vyjádřil také přesvědčení, že Damašek vlastní chemické zbraně.
Hlava Bílého domu zároveň připustila, že reakce bude odlišná než v případě Iráku.
Z podpory Saddámova režimu podezírá Sýrii také šéf britské diplomacie Jack Straw.
"Damašek nikdy s Bagdádem nespolupracoval," tlumočila stanovisko syrské diplomacie mluvčí Butajna Šábanová. Veškerá pomoc je prý adresovaná pouze lidem, které těžce postihla válka.
Británie ale v pondělí kritiku Sýrie poněkud přitlumila. Ministr obrany Geoffrey Hoon prohlásil, že Saddámu Husajnovi ani dalším čelným představitelům bagdádského režimu neposkytl azyl žádný ze států sousedících s Irákem.
Šéf britské diplomacie pro změnu ujistil, že Londýn ani Washington nemají v úmyslu Sýrii napadnout, pouze chtějí, aby odpověděla na některé závažné otázky. "Sýrie není další na seznamu, není žádný seznam dalších," ujišťoval Straw.
Kdo dál? USA teď míří na Sýrii
Zatímco se válka proti Iráku blíží ke konci, analytikové spekulují o tom, zda válečné tažení může mít pokračování. A pokud ano, která další země by se mohla případně stát terčem amerického útoku. Hovoří se o Íránu, Severní Koreji, Libyi. Ale v posledních dnech nejčastěji o Sýrii.
Tyto otázky vyplývají z mnoha narážek tvrdého křídla americké administrativy, například náměstka šéfa Pentagonu Paula Wolfowitze, že válka proti Iráku je jen první etapou v pokračujícím boji proti terorismu. Podle Wolfowitze a dalších jestřábů je klíčem k větší bezpečnosti USA především zvýšená kontrola nad Blízkým východem.
Irák v očích odborníků USA není jedinou zemí, odkud by mohlo přijít nebezpečí. Všichni bez ohledu na to, zda si přejí pokračování válečného tažení či nikoli, se shodují, že dalšími "nebezpečnými režimy" jsou především Sýrie a Írán.
Americkým činitelům vadí nepřátelství, které tyto země projevují vůči Washingtonu, jejich koketování s nebezpečnými vojenskými programy, ale také finanční i materiální podpora radikálním organizacím, jako je třeba libanonský Hizballáh.
I takoví lidé, jako bývalý šéf americké diplomacie Lawrence Eagelburger, který rozhodně nepatří k radikálním zastáncům pokračování války, říkají, že "by se se Sýrií mělo něco udělat, protože se chová šokujícím způsobem a podporuje terorismus".
Člen umírněného křídla americké administrativy, současný ministr zahraničí Colin Powell, dává najevo, že válka proti Iráku měla země, jako jsou Sýrie nebo Írán, jen varovat a že USA nemají žádný aktuální seznam zemí k vojenskému napadení.
Právě Damašek se stává nyní denním terčem hrozeb USA právě kvůli svému postoji vůči válce v Iráku. Sýrie neskrývá, že je zásadně proti a že s americkou a britskou invazí nesouhlasí. To by ještě Bílý dům snesl. Američané však začínají mít podezření, že Sýrie není jen slovním oponentem, ale že se aktivně staví na stranu bývalého iráckého režimu.
První varování přišlo koncem března, kdy šéf Pentagonu Donald Rumsfeld obvinil Syřany, že dopravují přes hranice Iráčanům přístroje pro noční vidění a další vojenská zařízení. Od té doby mají USA Sýrii takřka neustále ve svém zaměřovači. Nejnovější vyslovená podezření jsou pak velmi vážná.
V souvislosti s černou listinou 52 hledaných iráckých prominentů obvinil Rumsfeld Sýrii, že poskytuje Iráčanům úkryt. "Iráčané vstoupili do Sýrie, někteří tam zůstávají, jiní tudy jen procházejí," řekl.
Před přijetím prominentních uprchlíků pak varoval i americký prezident Bush. Další "skutečně varovný výstřel" na Sýrii vyslal klíčový poradce Pentagonu Richard Pearl. "Sýrie by se mohla stát vojenským terčem, pokud se zjistí, že ukrývá irácké zbraně hromadného ničení," uvedl v listu International Herald Tribune.
Ačkoli to Sýrie popírá, v obou případech je tedy v podezření, že se snaží bývalému režimu napomáhat. Pearl hovoří jasně. "Pokud nebudeme mít jinou možnost, uděláme to, co bude nezbytné pro obranu Američanů a dalších. Ale to neznamená, že teď připravujeme jednotky pro další akci."
