Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bílý dům slaví dvě stě let své existence

  12:55aktualizováno  12:55
Bílý dům, sídlo amerického prezidenta, symbol demokracie a vlády Spojených států, ve středu slaví 200 let své existence. Výstavbu rezidence zahájil první americký prezident George Washington v roce 1792 a jeho prvním obyvatelem se o osm let později stal druhý prezident John Adams. Během své historie bylo sídlo amerických představitelů nazýváno různě: prezidentský palác, dům prezidenta nebo sídlo vlády. Zatímco prezident Gerald Ford jej označoval za "nejlepší veřejné ubytování" na světě, prezident Harry Truman ho považoval za "nádherné vězení".

Současné jméno dostal Bílý dům v roce 1901 za prezidenta Theodora Roosevelta a jeho dnešní obyvatel, prezident Bill Clinton, o něm říká to, co většina Američanů: "Miluji toto místo."

Vznešená rezidence v centru hlavního města USA Washingtonu byla postavena po vzoru irského venkovského domu podle návrhu architekta Jamese Hobana. Sídlo je neobvyklé tím, že slouží jako kancelář i jako domov amerického prezidenta a zároveň je to muzeum, které si denně prohlédne asi šest tisíc návštěvníků.

V Bílém domě se platí stejně jako v hotelu
Obyvatelé Bílého domu se těší stejnému komfortu jako zákazníci pětihvězdičkových hotelů, ale také za stejnou cenu.

První dáma Nancy Reaganová byla prý velice překvapena, když asi měsíc po nastěhování dostala účet za stravování podobně jako v hotelu. "Nikdo nám neřekl, že prezident a jeho žena platí za každé jídlo, stejně jako za takové drobnosti jako čistírnu, zubní pastu a další," divila se Reaganová.

Bílý dům se rozkládá na pozemku o rozloze 7,3 hektaru, má 132 místností včetně 16 pokojů pro hosty, jednu hlavní kuchyň, rodinnou kuchyň a 31 koupelen. Kromě toho má 412 dveří, 147 oken, 28 ohnišť, sedm schodišť a tři výtahy.

Bill Clinton se zasloužil o běžecký pás
Ve volném čase mohou jeho obyvatelé využívat bazén, promítací sál, tenisový kurt, dráhy na bowling, kulečníkové stoly, nebo běžecký pás, který zde byl instalován na přání současného prezidenta.

O stavbě důstojného sídla pro nejvyšší představitele USA rozhodl v roce 1790 první prezident George Washington. První základní kámen byl položen v říjnu 1792.

Bílý dům otevřel poprvé veřejnosti prezident Thomas Jefferson, který zde v roce 1805 při příležitosti své inaugurace poprvé přijal návštěvníky z řad amerických občanů. Pravidelné návštěvy veřejnosti přijímal rovněž na Nový rok a 4. července, v den státního svátku americké nezávislosti.

Tato tradice se v Bílém domě udržela až do třicátých let tohoto století, kdy byla zrušena. Bílý dům s několika prohlídkovými trasami je však dodnes běžně přístupný pro všechny návštěvníky.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.