"Přebírám osobní odpovědnost za vše, co říkám," uvedl Bush na středeční konferenci v Bílém domě, když byl dotázán na nepravdivé tvrzení o "africkém uranu pro Irák", které pronesl ve své lednové zprávě o stavu Unie.
Bush zároveň popřel, že by přeháněl iráckou hrozbu, aby svět přesvědčil o nutnosti vojenského zásahu, jak jej z toho nyní obviňují někteří demokraté, a řekl, že jeho rozhodnutí jít do války vycházelo "z dobrých a přesvědčivých důkazů", že Irák vyvíjí zbraně hromadného ničení.
"Jsem si jist, že historie prověří, že rozhodnutí, které jsme učinili, bylo správné," citovala jej agentura Reuters.
Tato slova zazněla na první formální Bushově tiskové konferenci od března. Hlavní pozornost na ni poutala chaotická situace v Iráku, kde tři měsíce po ukončení bojů stále denně umírají američtí vojáci a kde se dosud neúspěšně pátrá po zbraních hromadného ničení i po Saddámu Husajnovi.
Tvrzení, že Irák se snaží získat v Africe uran k vývoji jaderných zbraní pronesl Bush v lednu ve zprávě o stavu Unie jako důkaz o tom, že irácký režim představuje hrozbu pro Spojené státy.
V minulých týdnech bylo toto obvinění zpochybněno, protože vycházelo ze zfalšovaných dokumentů. V bouřlivých reakcích, které po tomto odhalení následovaly, Bush a jeho hlavní poradci vinili ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) George Teneta, že chybil on, když nenechal z Bushovy zprávy vypustit onu šestnáctiřádkovou pasáž o "africkém uranu pro Irák".
Později zástupce poradkyně pro národní bezpečnost Stephen Hadley připustil podíl Bílého domu na celé blamáži, avšak Bush až dosud odmítal převzít za to osobní odpovědnost.
Nejdříve šéf, pak Riceová
V noci na čtvrtek prohlásila Condoleezza Riceová v interview pro veřejnoprávní televizi PBS, že za celou záležitost cítí osobní odpovědnost. "Jistěže pociťuji osobní odpovědnost za tuto epizodu," citovala ji agentura AP.
Zároveň však zdůraznila, že nejhorší na tom je, že někdejší Bushovo nepodložené tvrzení odvádí pozornost od jiných argumentů, kterými prezident "velmi silně" zdůvodňoval, proč jít do vojenské akce proti diktátorskému iráckému režimu.
Již na své tiskové konferenci se Bush jednoznačně postavil na obranu Riceové. Prohlásil o ní, že je to "čestná a báječná osoba" a Spojené státy mají štěstí, že ji mají ve vládě.
|
Jak Amerika vidí Bushe a akci v Iráku Americká veřejnost je rozdělena v pohledu na to, zda prezident George Bush uměle nafukoval informace o Iráku, aby zdůvodnil zásah proti Saddámovu režimu, či ne. Nicméně i tak Američané ve valné většině válku v Iráku stále podporují. Jak ukázal nový průzkum veřejného mínění pro televizní síť NBC a deník Wall Street Journal, 48 procent dotázaných Američanů soudí, že Bush před válkou předkládal veřejnosti přesné informace o Iráku, zatímco 47 procent se domnívá, že americký prezident tehdy přeháněl. Naproti pochybnostem, které má veřejnost o Bushových zdůvodněních vojenské akce, jeho rozhodnutí odstranit irácký režim silou podpořila převažující většina dotázaných. Z průzkumu uskutečněného tento týden vyplývá, že asi sedm Američanů z deseti (69 procent) s válkou souhlasilo, zatímco 27 % jich bylo proti. Přibližně stejný počet lidí - 66 procent - si myslí, že Bush dobře zvládá boj proti terorismu. Je přitom zajímavé, že 56 procent dotázaných se domnívá, že útoky opozičních demokratů proti Bushovu zdůvodnění války a jeho chybné tvrzení, že Irák nakupoval v Africe uran, "jsou pouhou politickou hrou". |
