Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bílý dům pochopil, že íránský jaderný program neohrožuje jen Izrael

  8:00aktualizováno  8:00
Spojené státy teprve v poslední době začaly věnovat náležitou pozornost íránskému jadernému programu. Možná to způsobil také fakt, že Peršané se snažili získat atomovou bombu už za časů šáha a Američané jim v tom coby spojenci pomáhali. Prezident Barack Obama se nyní po letech váhání postavil jednoznačně na stranu Izraele.

HROZBA? Západ Írán podezírá ze snahy získat jaderné zbraně, Teherán ale tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům. | foto: Profimedia.cz

Současné úsilí zabránit Íránu ve vývoji jaderného arzenálu odráží dvě důležité a vzájemně související změny. Z hlediska Izraele je lze uvítat, ačkoliv izraelská vláda musí být dál obezřetná v otázce, jakou roli by měla její země hrát.

Autor eseje

Itamar Rabinovich, bývalý velvyslanec Izraele ve Spojených státech z let 1993 až 1996, působil na Telavivské univerzitě, Newyorské univerzitě
a v Brookingsově institutu. Nyní učí na Kennedy School of Government při Harvardově univerzitě.

První změnou je vystupňování snahy Spojených států a jejich západních spojenců zhatit jaderné ambice íránského režimu. Tuto snahu částečně podnítila Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která v listopadu 2011 konstatovala, že Írán skutečně vyvíjí jadernou zbraň a že se dostává nebezpečně blízko k překročení "červené čáry", tedy bodu, za nímž se už vyrobení bomby nedá zastavit. USA a jejich spojenci navíc chápou, že neschopnost podniknout zásadní akci by mohla přimět Izrael k zahájení vlastní jednostranné vojenské ofenzívy.

Šéf Bílého domu jasně podpořil Izrael

Druhou změnu představuje zjištění, že jaderné kapacity Íránu by neohrožovaly pouze Izrael. Americký prezident Obama ve svém prosincovém projevu na valném shromáždění Unie za reformní judaismus konstatoval, že "íránský jaderný program je další hrozbou pro bezpečnost Izraele, USA i světa". Letos v únoru Obama o Íránu prohlásil, že jeho prioritou číslo jedna "je i nadále bezpečnost USA, ale i bezpečnost Izraele..." Na řešení problému podle něj obě země těsně spolupracují.

Írán oznámil, že během letošních manévrů v Hormuzské úžině otestoval dvě rakety...

HORMUZSKÁ ÚŽINA. Írán v oblasti rostoucího napětí otestoval dvě rakety dlouhého doletu.

Tato volba slov nebyla náhodná; spíše to byl signál, že USA mění v přístupu k Íránu taktiku. Více než deset let byla součástí politické debaty o íránských jaderných ambicích otázka: "A komu to vadí?" Bývalý izraelský premiér Ariel Šaron kdysi své kolegy varoval, aby se v otázce Íránu "nestavěli na začátek fronty". Tvrdil totiž, že kdyby Izrael bil na poplach před íránskými jadernými ambicemi jako první, byla by tato otázka vnímána jako další "izraelský problém".

Tlak izraelské lobby?

Kritikové Izraele samozřejmě argumentovali tím, že je to další případ, kdy ocas vrtí psem – tedy že se Izrael a jeho americká lobby snaží přimět USA, aby nesloužily vlastním zájmům, nýbrž spíše zájmům Izraele. Nejkřiklavějšími příklady tohoto stanoviska byla prohlášení politologů Johna Mearsheimera a Stephena Walta. Ve studii otištěné před zveřejněním jejich velmi diskutované knihy Izraelská lobby napsali:

… jaderné ambice Íránu nepředstavují pro USA existenční hrozbu. Pokud Washington dokázal žít s jaderným Sovětským svazem, jadernou Čínou, a dokonce i jadernou Severní Koreou, pak dokáže žít i s jaderným Íránem. A proto musí [izraelská] lobby vyvíjet na americké politiky neustálý tlak, aby konfrontovali Teherán.

Současný izraelský premiér Benjamin Netanjahu si s vnímáním role Izraele neláme hlavu tolik jako Šaron. Na to je příliš zaneprázdněn přímým angažmá v úsilí eliminovat smrtelnou hrozbu, kterou by jaderný Írán pro židovský stát představoval.

Izraelský zásah je až na posledním místě

Před volbami v roce 2009, které ho vynesly k moci, založil Netanjahu kampaň právě na íránské hrozbě a jeho vláda učinila z této otázky prioritu. Ve spolupráci s ministrem obrany Ehudem Barakem se Netanjahuovi podařilo přesvědčit Obamu a zbytek světa, že Izrael připravuje vojenský útok jako poslední možnost, pokud by USA a jejich spojenci nedokázali íránský program včas zastavit.

Ochranka před elektrárnou v Búšehru v den, kdy ruští inženýři začali vkládat do elektrárny jaderné palivo (21. srpna 2010)

BÚŠEHR. Mírová elektrárna, či fíkový list vojenských ambic?

Tato politika je účinná, ale zároveň přitáhla pozornost k roli Izraele v íránské otázce. Zákulisní machinace kupodivu nikdo Izraeli nepředhazuje, alespoň ne zatím, a to částečně i proto, že Obama a další státníci nyní pokládají Írán za závažnější hrozbu, a proto cítí potřebu podniknout přiměřenou akci.

Mezinárodní společenství musí zdůrazňovat, že jeho členové jednají ve službách vlastních národních zájmů, a nejsou jen po vůli Izraeli. Jejich ochota angažovat se by však mohla ochabnout, zejména pokud jim sankce přinesou vysoké finanční ztráty nebo pokud si úder vyžádá velký počet obětí.

Izrael by se proto zachoval moudře, kdyby měl na paměti Šaronova varovná slova a zesílil tlak na americkou administrativu prostřednictvím širší diplomatické kampaně. Ať se nám to totiž líbí nebo ne, Izrael musí naléhat na svět, aby nezapomínal, že Írán je problémem všech.

Copyright: Project Syndicate, 2012.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.