Češi spatřují ideál bílých Vánoc v obrázcích od Josefa Lady. Myšlenku podporují zprávy o prvním sněhu a později také sněhové zpravodajství z hor, nemluvě o televizních pohádkách, které se odehrávají v zasněžené krajině: namátkou klasika v podobě Tří oříšků pro Popelku nebo novějších Dvanácti měsíčků.
Bílé VánoceKlimatoložka Martine Rebetezová ve své studii z roku 1996 uvedla, že například na Švýcarské plošině v polohách do 700 metrů, kde žije až 90 procent populace, se sníh na Vánoce objevuje nepravidelně. Jako bílé by se svátky daly označit pouze v jednom případě ze tří. Rebetezová vycházela z údajů od roku 1931. Přesto zde lidé s oblibou vzpomínají na haldy sněhu, které byly podle nich o Vánocích před 20 až 30 lety. |
Pravdou však zůstává, že bílé Vánoce existují hlavně v představách lidí, kteří očekávají sníh i v místech, kde většinou nebývá. Středoevropské podnebí je totiž hodně proměnlivé a střídají se zde teplá a chladná období.
„Toto střídání není pravidelné, a proto se nedá na základě aktuálního počasí spolehlivě odhadnout další vývoj. Velmi výrazným příkladem může být extrémně studená zima 1928/29, která se vyskytla v řadě poměrně teplých zim. Protikladem jsou období, kdy převažovaly studené zimy, například 40. léta 20. století, nebo mírné zimy v 70. létech 20. století,“ uvedl na webu Infomet.cz meteorolog Stanislav Racko.
Nyní se nacházíme v období, kdy je ve dnech kolem 24. prosince teplo. Svědčí o tom údaje za posledních sedm let.
„Za posledních 150 let byly na Vánoce nejnižší teploty před rokem 1890. To znamená, že lidé, kteří žili v tomto období, opravdu bílé Vánoce pamatovali a vtiskli to jako sen, ikonu a ideál. Je to definice kruhem - vymyslíme si bílé Vánoce, chceme bílé Vánoce,“ vysvětlil Hospodářským novinám klimatolog Václav Cílek.
Je ve vašich představách ideálních Vánoc bohatá sněhová pokrývka?
Rekordní teploty byly loni i předloni
Opravdu teplé vánoční svátky zažíváme už několik let. Ty předloňské se dokonce zařadily k neobyčejně teplým Vánocům. Teploty nezřídka přesahovaly 10 stupňů Celsia, padly i téměř sto let staré rekordy. Nejvyšší teplotu, a to 13,6 stupně, naměřili v obci Vlkonice. Druhá nejvyšší teplota byla ve středočeských Dobřichovicích, kde teploměr ukázal 13,5 stupně (více zde).
Teplo však bylo i loni. Průměrná denní teplota dosáhla hodnot kolem 3,6 °C. Například v Bohumíně-Záblatí naměřili meteorologové rekordních 13,2 °C. Teploměry stanice v Karviné ukazovaly 12,9 °C (více zde). Opravdu mrazivé Vánoce zažilo Česko naposledy v roce 2007.
Také letošní Vánoce budou takzvaně blátivé. Na 23. prosince zaznamenaly stanice teploty 12,4 °C. V Českých Budějovicích meteorologové naměřili 11,9 stupně Celsia, čímž padl 47 let starý teplotní rekord (více si přečtěte zde).
| ROK | Průměrná denní teplota / Odchylka od normálu -0,8 °C | Průměrná maximální denní teplota | Průměrná minimální noční teplota |
|---|---|---|---|
| 2008 | 2,0 °C / 2,8 °C | 3,5 °C | -0,9 °C |
| 2009 | 3,6 °C / 4,3 °C | 5,1 °C | -0,4 °C |
| 2010 | 2,2 °C / 2,9 °C | 4,9 °C | 2,2 °C |
| 2011 | 3,0 °C / 3,8 °C | 5,4 °C | 2,3 °C |
| 2012 | 2,8 °C / 3,6 °C | 5,5 °C | 1,7 °C |
| 2013 | 3,6 °C / 4,4 °C | 5,9 °C | 0,1 °C |
Rekordem však zůstává rok 1977, kdy na stanici v Kolíně naměřili na Štědrý den 14,5 °C. Absolutně rekordní jsou teploty na první a druhý svátek vánoční, které naměřila stanice Hrádek. V roce 1983 na 25. prosince zjistila, že je 17,5 °C. O pár let dříve, 26. prosince 1974, naměřila maximální teplotou 15 °C.
Praha má bílou pokrývku v průměru jednou za tři roky
V Praze jsou podle meteorologů pouze každé třetí Vánoce bílé. To znamená, že od roku 1921, kdy meteorologové se souvislým sběrem dat začali, mělo hlavní město jen ve 30 procentech případů bílou pokrývku alespoň do výše jednoho centimetru. Zdaleka nejvíce sněhu - 27 cm - zde leželo v roce 1969.
Zima v Praze však měla dříve jinou tvář. Bílému ideálu nahrával fakt, že voda ve Vltavě téměř každý rok zamrzala. V knize Ze starých letopisů českých se uvádí, že v roce 1504 chodili lidé přes řeku už 7. listopadu. Zamrzlá vodní plocha je také v záznamech z roku 1791.
Na řeku, po které se dalo chodit, vzpomínají i současní pamětníci. Bruslení na zledovatělé vodní ploše bylo velkou společenskou událostí a Vltava se doslova černala bruslaři. „Na celé trase z města až po Modřany bylo bohatě postaráno o občerstvení od příležitostních obchodníků, kteří v první řadě nabízeli horký čaj pro děti a pro dospělé ten samý nápoj s rumem. Specialitou v tomto zimním období byly pečené jedlé kaštany, kterými se zaháněl hlad, ale hlavně když se daly do kapes, dlouho v nich zahřívaly zkřehlé ruce,“ popisuje na blogu Ladislav Vinš.
Tepelný ostrov městaMěsta jsou obecně teplejší než okolní venkovské krajiny. Městské budovy totiž mají poměrně značnou tepelnou kapacitu. To znamená, že snadno pohlcují teplo, které posléze uvolňují a ohřívají tak okolí. Spolu s meteorologickými faktory to přispívá k jevu, který je popisován jako tepelný ostrov města. V porovnání s venkovskou krajinou mohou být ve městech i v nočních hodinách teploty vzduchu o 3 - 10 °C vyšší (více si přečtěte zde). |
Naposledy řeka zamrzla v roce 1956. Klementinum tehdy naměřilo nejnižší průměrnou denní teplotu -21,9 °C. Na Vltavě poté postupně vyrostla kaskáda přehrad a voda přestala zamrzat kvůli odpouštění teplejší vody ze spodku nádrží.
Sibiřské počasí lze zažít i v Česku
V České republice se však i tak nachází několik míst, kde v zimě teplota klesá hluboko pod průměr. Odborníci je nazývají termínem mrazové kotliny. Příkladem je třeba Jezerní slať na Šumavě nedaleko Horské Kvildy. Teplota zde může klesnout pod minus 30 °C. Stává se tak zejména v obdobích, kdy zde leží sníh. Zemský povrch v takovém případě i přes den vyzařuje více tepelného záření, než kolik jej přijímá, a tak se výrazně ochladí.
K těmto místům patří také osada Jizerka v Jizerských horách nedaleko Harrachova, hlubší údolí v Krušných horách a další mrazové kotliny.
Celkový charakter počasí v Česku tak na Infomet.cz shrnul meteorolog Petr Dvořák takto: „Občasné silné mrazy patří ke koloritu naší zimy stejně, jako zimy na blátě jednou za pár let. Nemá smysl se nad tím pozastavovat a divit se tomu. Kdo chce vyzkoušet pravé sibiřské počasí, nemusí jezdit až za Ural, stačí navštívit několik českých míst v půvabných příhraničních kopcích.“
