Z vazby do Sněmovny. Výpověď vazebně stíhaného bývalého hejtmana Davida Ratha byla jedním z nejsilnějších momentů poločasu Sněmovny, která vzešla z voleb v roce 2010.

Z vazby do Sněmovny. Výpověď vazebně stíhaného bývalého hejtmana Davida Ratha byla jedním z nejsilnějších momentů poločasu Sněmovny, která vzešla z voleb v roce 2010. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Poločas Sněmovny: stíhaní poslanci, protlačené reformy a rozklad VV

  • 537
Dva odsouzení, jeden ve vazbě, další poslanec zbavený imunity a exministryně obrany čekající na to, zda ji vydají policii. I taková je jedna dílčí bilance Sněmovny, která se přesně před dvěma lety sešla na prvním jednání po volbách. Původní podpora 118 poslanců je pryč, ale vládě Petra Nečase se zatím podařilo prosadit vše, o co usilovala.

Za dva klíčové momenty dolní komory parlamentu v tomto volebním období lze označit noční jednání v listopadu loňského roku, kdy vláda přes tvrdý odpor opozice prosadila část plánovaných reforem, a pak to, jak se postupně rozpadal poslanecký klub Věcí veřejných, aniž by to vedlo k pádu vlády.

Jak vypadá bilance "poločasu" Sněmovny se zaměřením na jednotlivé strany?

1. ODS - ztratila 2 poslance, vyměnila 3 ministry, je ale dál nejsilnější na pravici

Premiér a předseda ODS Petr Nečas může být s tím, co je z jeho pohledu hlavní, spokojen. Jím vedená koalice prosadila pravidla penzijní reformy se spořením v soukromých fondech, balíček úsporných opatření v sociální oblasti, zvýšení dolní sazby DPH či vynětí některých léků z úhrad pojišťoven.

Loňská noční obstrukční bitva ve Sněmovně ale bude mít ještě jeden díl. Stále se čeká na verdikt Ústavního soudu, na který se sociální demokracie obrátila kvůli proceduře, jak byly vládní reformy protlačeny.

Nečas kvůli aférám vyměnil ministry za ODS Pavla Drobila a Martina Kocourka, k nim přibalil ještě Ivana Fuksu, aby oslabil jeho spojence a svého stranického oponenta Petra Tluchoře. Klub ODS přišel o dva poslance - o Michala Doktora, který nerozdýchal, že se ministrem průmyslu stal Martin Kuba, a o pražského exprimátora Pavla Béma, když byly zveřejněny odposlechy hovorů s lobbistou Romanem Janouškem, které Béma zkompromitovaly.

Podle průzkumu CVVM by teď ODS ve volbách dostala 20 procent, dvakrát více než TOP 09, a občanští demokraté tak zůstali jasně nejsilnější stranou na pravici.

2. TOP 09 - motor reforem, ale postupně ztrácí podporu

Tandemu, který vytvořil Miroslav Kalousek s Karlem Schwarzenbergem, se po volbách podařilo ve vládě získat klíčová ministerstva, takže o sobě TOP 09 oprávněně může říkat, že je motorem vládních reforem - řídí jak finance, tak zdravotnictví i ministerstvo práce a sociálních věcí.

Až do doby, kdy policie zažádala o vydání poslankyně Vlasty Parkanové k trestnímu stíhání kvůli nákupu letounů CASA, se také TOP 09 na rozdíl od koaličních partnerů vyhýbaly opravdu velké skandály. Ale poté, co se policie rozhodla stíhat místopředsedkyni Sněmovny, se ukázalo, že když jde o politika vlastní strany, nejsou politici TOP 09 tak kategoričtí jako dřív, když bojovali za omezení imunity.

Zatím nejblíže za posledních dvacet let je v parlamentu ke schválení církevních restitucí, což je pro TOP 09 naprosto zásadní věc. Co ale Kalouska se Schwarzenbergem těšit nemůže, je postupný odliv voličů, podle posledního volebního modelu CVVM by nyní měla šanci na podporu od 10 procent občanů (při posledních volbách dostala 17 procent).

3. Věci veřejné - postupný rozklad v přímém přenosu

Největší parlamentní propadák. "Bojovníci s dinosaury", jak se deklarovali, začínali se 24 poslanci, ale vnitřní spory o vliv bývalého majitele bezpečnostní agentury ABL Víta Bárty nakonec skončily rozpadem strany na dva kusy.

Strana ještě loni ustála snahu Kristýny Kočí provést mocenský zvrat ve straně, když nakonec poslanecký klub VV opustila jen trojice Kočí, Škárka a Huml. Ale když byl letos na jaře zatím nepravomocně za korupci odsouzen Vít Bárta, odštěpila se od VV osmička poslanců vedených Karolínou Peake a Nečas se mohl "potížistů" neustále připomínkujících návrhy ODS a TOP 09 zbavit.

Z vlády byli postupně vytlačeni Bárta i předseda strany "na papíře" Radek John, který ještě před tím stihl prosadit výměnu policejního prezidenta. Jako poslední z véčkařů se z vlády poroučel Josef Dobeš, který nedokázal vyřešit problém s čerpáním evropských peněz. On sám jako důvod k rezignaci označoval to, že by neměl dost peněz pro učitele.

Po odštěpení části klubu VV se Karolíně Peake nepodařilo vytvořit vlastní poslanecký klub, jak to původně premiér Nečas požadoval, zato vládě garantuje osm poměrně jistých hlasů, což znamená, že vláda má zatím jistotu, že jí nebude vyslovena nedůvěra. Popularita původních VV se propadla na nicotných 0,5 procenta. Že si z toho příznivci VV nic moc nedělají, ukazuje ale to, že v internetovém hlasování znovu jako předsedu potvrdili Radka Johna.

4. Parlamentní opozice - čekání na šanci, ČSSD ochromená kauzou Rath a komunisté, jejichž význam výrazně klesl

Sociální demokraté i bez Paroubka občas zkoušejí jeho taktiku - hlasovat o nedůvěře vládě, i když pro svržení kabinetu není dost hlasů. Jen jednou jedinkrát se Nečasova vláda na něčem s ČSSD opravdu dohodla, protože bez ní by to nešlo - na zavedení přímé volby prezidenta a jejích pravidlech.

U omezení imunity zákonodárců už to "haprovalo", návrh sice podepsali všichni, ale v Senátu byla ODS proti a mnozí sociální demokraté vůbec při hlasování nepřišli do práce.

Proti vládní koalici, která přes vnitřní spory stále drží pohromadě, nemají sociální demokraté ani druhá opoziční strana - komunisté - šanci prosadit nic ze svých vlastních návrhů. A tak oběma stranám nezbývá nic jiného než dlouze diskutovat ve Sněmovně a na tiskových konferencích. Vládním reformám obě levicové strany nezabránily, a to ani nočními obstrukcemi, nadějí pro ně zůstává Ústavní soud.

Sociální demokraté se teď soustředí na to, aby se jim co nejdéle podařilo oddalovat schválení církevních restitucí a mohli toto téma hrát v kampani. Dost hlasů, aby je zamítli, však nemají. Komunisté sice většinou o důležitých věcech hlasují s ČSSD, ale média si jich moc nevšímají. Jejich hlasy totiž nemohou za současného rozložení sil nic moc změnit, což je ještě víc poslalo do stínu.

Problém číslo jedna pro sociální demokracii je nyní David Rath. Ještě nikdy se nestalo, aby šel poslanec rovnou do vazby tak jako bývalý středočeský hejtman Rath, kterého policie na ulici chytila se 7 miliony korun. "Kauza Vlasty Parkanové případ Davida Ratha nepřehluší," varoval před pár dny na uzavřeném jednání své stranické kolegy předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle průzkumů jsou sice sociální demokraté dál s náskokem v čele, ale ani sami si už nejsou jisti, jak moc s nimi už na podzim v krajských volbách tato kauza "zamává".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video