Na obsahu jeho úderné řeči však tak moc nezáleží, protože listopadové prezidentské volby nerozhodnou programy obou kandidátů, jejich vystupování, problémy v zahraniční nebo v hospodářské politice. Ne, osud hlasování rozhodne barva. A platí, že bílá bere.
Barack Obama je sice černoch jen napůl (otec byl Keňan, matka americká běloška), ale i tak je tmavý odstín jeho pokožky pro mnohé Američany jasným znakem nevolitelnosti. Přes všechnu hollywoodskou propagandu o výborných mezirasových vztazích (bělošský polda má v devadesáti procentech za parťáka černocha a podobně) nic takového neplatí.
Černoši a běloši žijí vedle sebe. Nikoliv spolu. Potkat rasově namíchaný milenecký páreček v USA je na rozdíl třeba od Brazílie nebo Nizozemska rarita. Černoši si stěžují na diskriminaci ze strany soudců či policie. Běloši nacvičení k politicky korektní krasomluvě ji většinou po krátkém povídání přestanou používat a pustí se do svých tmavších spoluobčanů značně nekorektně: Jsou nepolepšitelní, nechtějí pracovat, hlavní obživou je jim kriminalita. Zaznívají i "zakázaná" slova jako negr.
Po pětačtyřiceti letech, co Martin Luther King pronesl slavný projev o snu, ve kterém jsou si všechny rasy ve Spojených státech rovny, je samozřejmě Amerika mnohem dál. Politici se snažili a snaží dělat všechno (včetně kontroverzní pozitivní diskriminace) pro to, aby sociální rozdíly mezi jednotlivými skupinami a rasovou nenávist snížili na minimum.
Černoši se více prosazují v politice, jsou i mezi guvernéry a nepochybným znakem úspěchu je také skutečnost, že jedna z největších stran nominovala do boje o Oválnou pracovnu černocha. Ale to je prozatím "konečná". Dále se zatím černošský politik nedostane.
Proč? V prezidentských volbách hlasuje mnohem více lidí než ve stranických primárkách, kde se vyslovovali především lidé se zájmem o politiku a s vyšším vzděláním. Do voleb zasáhnou i ignoranti, kteří se do novin nepodívají, jak je rok dlouhý, a kteří si prostě a jednoduše myslí, že v Bílém domě nemá černoch co pohledávat. Že uspěje Obama v New Yorku nebo Kalifornii? Jasně, ale dovedete si představit jeho triumf ve "vidláckých" státech typu Mississippi?
Obamův problém je, že přes obrovskou rasovou pestrost USA za volební plentu chodí hlavně běloši. Ostatní rasové skupiny mají proti nim povážlivě nízkou docházku. Na rozdíl od Česka je totiž nutné se pro každé volby zaregistrovat a s tím se černoši nebo třeba Hispánci příliš neobtěžují. Pokud se Obamovi podaří tyto skupiny přesvědčit, že chodit k volbám není otrava, má šanci McCaina porazit. Jinak si může připravovat řeč k uznání porážky.
Obamův soupeř John McCain v pátek ukázal výborné marketingové schopnosti, když jako partnera v kampani nominoval na post viceprezidenta ženu: aljašskou guvernérku Sarah Palinovou. Stejně tak se jako dobrý reklamní agent projevil, když na dálku Obamu poklepal po zádech. S tím, jak je skvělé, že se utká právě s černochem.
"Dobrá práce," vzkazoval mu a ve skrytu duše se jistě radoval. Proti černochovi bude mít souboj o prezidentství mnohem jednodušší, než kdyby demokraté nominovali Hillary Clintonovou.
Přiznávám, že bych se rád pletl, ale Amerika i na počátku třetího tisíciletí zůstává černobílou zemí. Už si pomalu zvykejme na to, že nový prezident se bude jmenovat John McCain.
