Biblický Jordán vysychá, z „bouřících vod“ se stala stoka

Poutníci, kteří v zástupech putují k břehům řeky Jordán, kde působil Jan Křtitel, se možná už příští rok nebudou mít kde smočit. Řeka totiž vysychá. Z širokého toku zbyl jen proužek, který se dá místy i překročit a do roku 2011 by mohl zmizet úplně. Mohou za to chybné zásahy států, kudy řeka protéká, i politická situace v oblasti.

Poutníci se podle odborníků už brzo nebudou mít kde smáčet. Řeka Jordán je v zoufalém stavu a vysychá | foto: Adéla Dražanová, MF DNES

O zoufalém stavu Jordánu informovala agentura AP s odvoláním na ochránce přírody z Izraele, Palestiny a Jordánska.

"Řeka se dá přeskočit a na některých místech ani skákat nemusíte, prostě ji přejdete. Smočíte se jen po kotníky," řekl ředitel izraelské sekce organizace Přátelé Země Gidon Bromberg.

Je ironií osudu, že na současném stavu se podepsala právě snaha řeku chránit. Izrael i Jordánsko se dohodly, že do roku 2011 vybudují výkonné čističky a přestanou do pohraničního toku vypouštět odpadní vody. Vyčištěná voda se ale využije k zavlažování a do koryta v dolním toku se pak už žádná nedostane.

Kdysi divoké vody, dnes stoka

V bibli je řeka popsána jako překypující živel. Ještě v roce 1847 jeden americký důstojník v souvislosti s ní hovořil o "ohlušujícím bouření divokých vod".

Jan Křtitel

O místě, kde údajně působil Jan Křtitel, nepanuje shoda. Na izraelské straně je to prý Kasr al-Jahud, neboli hrad či přechod židů, nacházející se na Západním břehu Jordánu. V Jordánsku za autentické považují místo zvané křtitelnice, neboli Al-Maghtas.

Před zhruba 50 lety ale začaly Izrael, Jordánsko a Sýrie vodu z Jordánu a jeho přítoků odvádět a využívat jako pitnou i užitkovou. V roce 1930 řekou protékalo padesátkrát větší množství vody než dnes. Podle Wikipedie činí průměrný průtok před ústím do Mrtvého moře, kde je řeka nejmohutnější, 40 m³/s. Pro srovnání, Vltavou v Praze protéká 148 m³/s.

Někdejší nejužší část odpovídá nynějšímu nejširšímu úseku. Vydry a ostatní zvířata, která na březích řeky žila, už definitivně z tohoto úseku vymizela. Dolní tok je zamořen odpadní vodou z Izraele, Západního břehu i Jordánska. A proto se zrodil projekt vybudovat čističky na obou březích.

Pomohla by voda z přítoku

Ekologové nyní doporučují, aby Izrael a Jordánsko řece pomohly a odpouštěly do ní vodu odčerpanou z nejsilnějšího jordánského přítoku Jarmúk a jezera Kineret v severním Izraeli. Obě země ale uvedly, že tato varianta by byla velmi obtížná.

Necelý kilometr od Jardenitu, novodobé křtitelnice, která vznikla na Jordánu nedaleko jezera Kineret, vybudoval Izrael na řece přehradu, v níž zadržuje vodu využívanou pak v zemědělství. Jen o pár kroků dál se pak mísí odpadní voda z izraelských vesnic s tím, co vytéká z farem, a se slanou vodou z nedalekých pramenů. To vše dohromady pak tvoří zbylý tok Jordánu.

Smutný stav Jordánu ještě zhoršuje politická situace. Jednotlivé země se obviňují z nepřiměřeného odčerpávání vod z přítoků. Dramaticky se to projevuje v cíli řeky, v Mrtvém moři.

Od 60. let, kdy Izrael i Jordánsko začaly vodu z řeky odvádět na svá území, v něm ubyla třetina vody. Jeho hladina se neustále snižuje a do roku 2050 by mohlo moře zcela vyschnout. Zatímco v šedesátých letech byla jeho hladina 395 metrů pod úrovní oceánů, dnes je to už 422 metrů.