Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Biblické svitky z Kumránu přežily staletí, teď je rozežírá lepicí páska

  15:44aktualizováno  15:44
Vzácné svitky z Kumránu přežily dva tisíce let v nehostinných pouštních jeskyních, aby je ve 20. století téměř zničil dobrý úmysl. Potrhané záznamy slepili badatelé někdejší převratnou novinkou - lepicí páskou. Lepidlo ale pergamen rozežírá. A jeho odstraňování je mravenčí práce.

Svitky většinu času svitky odpočívají v šeru depozitáře, v němž je udržovaná vlhkost podobná té v kumránských jeskyních. Restaurátorky musejí zajistit, že části určené k vystavení budou v co nejlepším stavu. Na snímku část knihy Žalmů | foto: Library of Congress

Čtveřice restaurátorek se v Jeruzalémě sklání nad útržky jednoho z nejvýznamnějších archeologických objevů všech dob: stovkami rukopisů nalezených v Kumránu u Mrtvého moře v letech 1947-1956. Jsou vyzbrojeny sadou pinzet, kartáčků - a zejména nekonečnou trpělivostí.

Předmětem jejich zájmu není nic menšího než (mimo jiné) nejstarší známé rukopisy Starého zákona, posvátného pro křesťanství i judaismus. Kdysi je osmičlenný mezinárodní tým slepil tehdejší převratnou novinkou - lepicí páskou - a zasadil mezi skleněné desky.

"Lidé si mysleli, že je to pro pergamen dobré řešení. Už v šedesátých letech ale bylo jasné, že je to katastrofa," říká šéfka restaurátorského oddělení izraelského Úřadu pro starožitné památky Pnina Šorová. Pergamen totiž nasákl chemikáliemi z lepidla, které ho rozežírají.

Nikdo kromě restaurátorek se svitků nedotkne

Posledních deset týdnů se restaurátorka Tania Treigerová hrbila nad útržkem velkým asi dvacet čtverečních centimetrů. Nejdříve mikroskopicky zkoumala přesný stav fragmentu, aby ho později překryla speciálním papírem a velmi pomalu odlepovala pásku starou asi 40 let.

"Je to velká odpovědnost. Někdy mě to až děsí," přiznává její jmenovkyně Tanja Bitlerová. Ta nyní dokončuje práci na papyru o rozměrech deset krát deset centimetrů, obsahující vlastní zápisky Kumránců. "Nepovažuji to však za práci, ale za požehnání," dodává druhá ze čtveřice restaurátorek. Nikdo kromě nich se svitků nesmí dotknout.

Většina práce je mechanická: pásku je třeba opatrně odstranit pomocí nože a pinzet. Pak přijdou na řadu vatové tyčinky, jimiž se odstraňuje lepidlo. Jeho zbytky se pak neutralizují chemicky.

Kvůli tomu vědci předem museli vyzkoušet, jak bude na neutralizaci reagovat kozí kůže. Samozřejmě na něčem méně historickém. Nyní se Tóra (prvních pět knih hebrejské Bible) vyskytuje hlavně na hovězině, nakonec se podařilo Tóru z kozí kůže najít u ultraortodoxních Židů v Jeruzalémě.

KUMRÁNSKÉ SVITKY

Asi 900 rukopisů bylo nalezeno v letech 1946 až 1956 v jeskyních v Kumránu u Mrtvého moře. Tvoří je staré náboženské texty sepsané v aramejštině, hebrejštině a řečtině. Svitky zřejmě sepsala asketická židovská sekta esejců. Někteří badatelé esejce ztotožňovali s prvními křesťany, patrně jimi ale nebyli.

Vznik svitků nalezených v Kumránu se datuje zhruba mezi roky 300 až 68 před naším letopočtem. Pak oblast dobyli Římané. Součástí nálezů byly rovněž vůbec nejstarší známé opisy Starého zákona.

Z řady svitků zůstaly jen útržky. Některé popsané a přelepené kousky nejsou větší než pár milimetrů.

Kromě úsilí restaurátorek se také chystá digitalizace svitků. Začít má do půl roku, výsledkem budou snímky ve vysokém rozlišení (39 milionů pixelů) včetně infračervených záznamů. Na webu se pak k pokladu světové archeologie dostane kdokoliv.

Vzácné svitky jsou předmětem sporu mezi Izraelem a Jordánskem. Hášimovské království tvrdí, že se Izraelci svitků zmocnili za šestidenní války v roce 1967, když ovládli východní Jeruzalém (do té doby ho spravovali Jordánci, kteří při bleskové izraelské ofenzivě nestihli svitky z Rockefellerova muzea odvézt). Izraelci ale namítají, že svitky jsou nedílnou součástí náboženského a historického dědictví židovské kultury.

Neshody mezi Jeruzalémem a Ammánem zašly tak daleko, že izraelští památkáři už přestali preventivně zapůjčovat svitky zahraničním muzeím. "Bez čtveřice restaurátorek by se nicméně za pár let Izrael a Jordánsko neměly o co přít," připomíná izraelský list Haarec.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.