Bibli citují všichni, málokdo ji však zná

- Každý ví, co to znamená, když se řekne houby s octem, rovný rovného si hledá nebo že někdo vypadá jako kost a kůže. Málokdo však dokáže vysvětlit, jak tato zlidovělá úsloví vznikla. Vysvětlení je prosté. Stejně jako řada dalších rčení pocházejí z bible. Deset let po pádu totality je znalost základního díla evropské kultury nepatrná. Během výzkumu objednaného Českou biblickou společností v roce 1992 necelých dvacet procent dotázaných neznalo okolnosti narození Ježíše a jeho smrti. Většina lidí nemá ani základní představu o jednotlivých částech bible.

Pětapadesát procent na otázku, kterou část bible znáte, odpovědělo, že žádnou.

Biblický kvíz:  Snazší verze, Těžší verze

Stačí si vzpomenout na rok starou televizní reportáž, kdy většina známých politiků nedokázala odpovědět na otázku, kdo je autorem bible.
"Znalost bible je na velice nízké úrovni, přitom naše kultura z žido-křesťanských kořenů vychází," potvrzuje Pavel Tůma z Biblické jednoty.

"Neznalost bible a křesťanských hodnot se projevuje neustále. Lež není v podstatě nic tak strašného. Zalže politik a lidé ho klidně znovu zvolí, protože je to pro ně přijatelné. Tento stav ale není jen u nás, jen si vemte takového prezidenta Clintona, zapřísahal se a pak se také ukázalo, že lže a v úřadu zůstal," doplňuje Tůma.
I přesto se situace od dob totality změnila k lepšímu. Ve škole se už děti učí, kdo to byl Ježíš Kristus, co například Vánoce a Velikonoce znamenají pro křesťany na celém světě. Se základy náboženství i historie se děti seznamují v hodinách dějepisu a občanské nauky. Existuje také nepovinný předmět náboženství.

Pokud o něj některý z žáků projeví zájem, je učitel povinen výuku zajistit. Mladá generace je tak většinou s kořeny křesťanství podstatně lépe obeznámena než její rodiče.
"Dnes se ve školách o náboženství učí podstatně více. Zásadní problém je ovšem ten, že velmi často doma není nikdo, kdo by děti sám poučil, vysvětlil jim, o čem to vlastně všechno je. Chybí také základní literatura," říká Daniel Kuchyňka, který má v České biskupské konferenci na starosti školství.

Klíč mají proto podle Kuchyňkova názoru v rukou zejména ředitelé škol a učitelé. Záleží jen na nich, jakým způsobem je křesťanská tematika prezentována.
"A právě tady je problém, společnost je ateistická, učitelé nemají znalosti. Ředitelé jsou pod tlakem rodičů, kteří mají k náboženství odpor," konstatuje Kuchyňka.
Ředitel Základní školy Londýnská v Praze Jaroslav Kotal přiznává, že skutečně záleží na každém učiteli, jak látku podá, a jak moc se chce tematikou zabývat. "U nás se náboženstvím zaobíráme velmi podrobně už od první třídy. Chceme, aby se děti v této oblasti dovedly orientovat - patří to k základům vzdělání," domnívá se Kotal.
Přesto není zájem o bibli tak mizivý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Například akce ručního opisování bible se setkala s nečekaným úspěchem. Celá bible se píše na archy už podruhé. Do projektu se zapojilo na patnáct tisíc lidí a první verš z prologu Janova evangelia napsal vlastnoručně prezident Havel.

Přilákat pozornost široké veřejnosti k bibli má také první národní soutěž ve znalostech bible. Zúčastní se jí 75 lidí celé republiky z různých církví.
Soutěž se uskuteční tuto sobotu v Kutné hoře, v tamním sboru Církve bratrské a má být přípravou na mistrovství světa, chystané do Jeruzaléma na prosinec roku 2001.
Organizátoři jsou přesvědčeni, že etická úroveň lidí čtoucích bibli je větší. "Účastníci si mohou poměřit své znalosti Starého i Nového zákona, ale zejména pomohou obrátit pozornost svého okolí ke knize knih," předpokládá ředitel České biblické společnosti Jiří Lukl.

Při čtení bible se lidé například dozví, že ve zmíněném rčení houby s octem nejsou houby navzdory naši utkvělé představě v množném tvaru, ale v jednotném. "Nejedná se totiž o houbu z říše rostlinné, ale o houbu sací - tu, již podali římští legionáři Ježíši, když visel na kříži," píše Patrik Ouředník ve své knize Aniž jest co nového pod sluncem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video