Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bhuttová: charizmatická intelektuálka, která rozdělila Pákistán

  17:40aktualizováno  17:40
Měla tituly z Oxfordu i Harvardu, patřila k jednomu z nejvlivnějších rodů v Asii a dvakrát předsedala pákistánské vládě. V roce 1988 se Bénazír Bhuttová dokonce stala první premiérkou muslimské země a v 35 letech nejmladší ženou v této funkci na světě. Dnes byla zabita při atentátu. Bylo jí 54 let.

Bénazír Bhuttová | foto: Reuters

Obdivovaná a charizmatická intelektuálka, která se na veřejnosti často objevovala s výraznými brýlemi na nose, se v exilu celé roky snažila očistit své jméno. Slibovala, že se vrátí do Pákistánu, aby ukončila vojenskou diktaturu.

Z exilu vedla opoziční Pákistánskou lidovou stranu (PPP), do vlasti ale nakonec přijela jako potenciální spojenec prezidenta Parvíze Mušarafa, který převzal moc v zemi po vojenském převratu v roce 1999.

Už od počátku její příjezd provázely násilnosti a již jednou unikla smrti při pokusu o atentát. S Mušarafem se Bhuttová nakonec nepohodla, stala se jeho ostrým kritikem a skončila i v domácím vězení.

Slib nad otcovým hrobem
Bénazír Bhuttová se narodila 21. června 1953 v Karáčí v bohaté statkářské rodině jako dcera politika Zulfikara Alího Bhutta, který byl prezidentem republiky a předsedou vlády (1971-1977) a po letech vojenského režimu se zasloužil o nastolení demokracie.

V roce 1977 ho však sesadil generál Zijául Hak a po dvou letech věznění jej dal popravit. Ve svých vzpomínkách Bhuttová napsala: "Když jsem stála nad jeho hrobem, slíbila jsem si, že si nedopřeji odpočinku, dokud se do Pákistánu nevrátí demokracie."

Základní vzdělání získala v misionářské škole, politické vědy, filozofii a ekonomii studovala například na Harvardu a Oxfordu. Do Pákistánu se vrátila v roce 1977, zapojila se do politické práce v PPP a za vlády generála Haka organizovala demonstrace a protestní akce proti jeho diktátorskému režimu.

Po několikerém věznění odjela do exilu v Londýně a v Paříži, odkud se za jásotu svých obdivovatelů vrátila v dubnu 1986. Postavila se do čela opozice a po smrti Haka v prosinci 1988 usedla do křesla premiérky. Jako stoupenkyně demokracie a rovnoprávnosti žen byla tehdy po letech vojenské nadvlády pro Pákistánce velkou nadějí.

Dva zavraždění bratři
Předsevzetí, že z Pákistánu udělá moderní muslimský stát, se jí však nepodařilo splnit. Předsedkyní vlády byla do roku 1990, kdy byla odvolána hlavně na nátlak ozbrojených sil pro korupci a zneužívání moci. Bhuttová se ale nevzdala, postavila se do čela opozice a v parlamentních volbách v říjnu 1993 její strana vyhrála a ona podruhé zasedla do čela vlády.

V roce 1996 byla opět odvolána kvůli korupci, což označila za "ústavní převrat". Podíl na odvolání měla i vražda jejího bratra Murtázy v roce 1996. Objevily se totiž dohady, že stála v jejím pozadí, protože Murtáza patřil mezi její odpůrce. Další její bratr Šahnaváz byl v roce 1987 otráven ve Francii.

V roce 1999 byla spolu s manželem Ásifem Alím Zardárím, velkostatkářem a stavebním podnikatelem, s nímž měla syna a dvě dcery, odsouzena za korupci k pětiletému trestu vězení a pokutě 8,6 milionu dolarů. V té době ale byla v Londýně a do Pákistánu se již nevrátila; žila také v Dubaji.

Na vojenský převrat v zemi v roce 1999 zpočátku reagovala zdrženlivě, protože Mušaraf svrhl jejího "nepřítele" premiéra Naváze Šarífa. V roce 2001 Nejvyšší soud vyhověl odvolání Bhuttové, zrušil rozsudek z roku 1999 a nařídil zahájit s ní a s jejím manželem, který nakonec ve vězení strávil osm let, nový proces.

Poté byla opět odsouzena, v Pákistánu za neúčast u soudu a v Ženevě k podmínce za braní úplatků. Pro miliony svých obdivovatelů ale byla až do své smrti nadějí, pro odpůrce, převážně z řad islamistických radikálů, nenáviděným nepřítelem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.