Ve 40. letech 17. století vydal zakladatel moderního Bhútánu, bojovný láma Šabdrung Ngavang Namgjal, vůbec první zákaz kouření na veřejnosti. Postavil mimo zákon užívání tabáku ve vládních budovách.
"Velký světec, který nám přinesl buddhismus, Phadmasambhava nebo-li velký učitel Rimpoče, také tvrdil, že kouření je špatné a že žádný následovník Buddhy by neměl kouřit," říká nekompromisní bhútánský ministr zdravotnictví Sangaj Ngedup.
"Možná měl na mysli opium, ale pro nás není problém jeho obavy rozšířit i na tabák."
Podle ministra návrh na zákaz kouření a žvýkání tabáku vzešel od obyvatel.
Prodej tabáku je zcela zakázán téměř po celé zemi. "Místní obchodníci, učitelé i obyčejní lidé ke mně přicházeli a chtěli po mně zákaz tabáku. A já jsem jim říkal, že to nezáleží na mně, že je to jejich rozhodnutí. Navrhli tedy stanovy, a teď pokutujeme lidi, kteří prodávají cigarety. Většinou je napřed varujeme, ale jen jednou," vysvětluje gubernátor provincie Vangdú Pema L'Dordži.
Největší starosti mu dělá fakt, že úzký pruh okresu Thimphu, v němž jsou cigarety volně k dostání, je vzdálen jen několik kilometrů od jeho města.
Na kraji silnice hned za hranicemi provincie pokuřuje prodejce ovoce Čiran Subba. Ale jeho názor na zákaz kouření je překvapivý. "Chtěl bych, aby takové věci zakázali," říká a přitom gestikuluje s cigaretou mezi prsty. "Pak bych s tím mohl přestat - je to ošklivý zlozvyk." Jeho žena souhlasí a jeho slova doprovází smíchem.
Naproti přes cestu řidiči nákladních vozů zastavují, aby využili poslední možnosti dokoupit zásoby cigaret, 18 z 20 bhútánských okresů už jejich prodej zakázalo.
Není pochyb o tom, že zakladatel Bhútánu by byl šokován při pohledu na Jayceeho kulečníkovou hernu v Thimphu. Hustý tabákový kouř se nehybně vznáší nad zeleným suknem a hráčům visí cigarety z koutků úst.
"Je to moje zdraví, jestli si ho zničím, je to moje věc," říká muž, který nechce prozradit své jméno. Hledíc úkosem přes oblaka dýmu, zamumlá cosi o autoritářství bhútánské vlády a vrací se ke hře.
Na špici tažení proti kuřákům stojí vrchní hygienik Bhútánu Gado Tšering. Jako venkovský lékař a nyní zdravotnický úředník, je znepokojen množstvím mladých Bhútánců, kteří začínají kouřit.
V samotném Bhútánu se žádné tabákové produkty nevyrábějí, takže vše, co se tu vykouří nebo vyžvýká, je z dovozu. "Kromě zdraví to leze do peněz," říká Gado.
"Mají bhútánské rodiny utrácet za tabák? A má naše malá země, v níž je zdravotní péče pro všechny zdarma, podporovat zlozvyky?" ptá se.
