Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bezpilotní letoun zabil „dobrého talibance“. Pákistán se bojí nestability

  11:47aktualizováno  11:47
Při náletu amerického bezpilotního letounu v Pákistánu zemřel mulla Názir, důležitý talibanský vůdce v Jižním Vazíristánu. Pákistánská tajná služba ve čtvrtek potvrdila jeho smrt. Američané jeho zabití považují za úspěch, Pákistánci už méně. Bojí se nové nestability v problematickém regionu.

Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper | foto: Profimedia.cz

Bylo mu tak sedmatřicet let, možná o něco víc. Jistě to neví asi nikdo - a možná ani on sám to nevěděl. Byl kmenovým vůdcem povstalců v Jižním Vazíristánu, zapeklitém regionu na severozápadě Pákistánu. Intenzivně se věnoval zabíjení Američanů v sousedním Afghánistánu, čímž si vysloužil vysokou příčku na americkém seznamu nejhledanějších teroristů.

Mulla Názir.

Ve čtvrtek pákistánská tajná služba potvrdila, že je mrtvý. Zemřel o pár hodin dříve při útoku amerického bezpilotního letounu u vesnice Angur Adda právě v Jižním Vazíristánu. Bomba zasáhla auto, v němž jel, a kromě Názira zahynulo ještě nejméně pět lidí včetně jeho důležitého zástupce.

Pro USA je jeho smrt nesporným úspěchem. Pro Pákistánce samotné, respektive pro tamní armádu a policii, už to zas tak dobrá zpráva není, varovala řada bezpečnostních expertů. Jde o to, že Názir byl jedním z těch "dobrých talibanců", jakkoliv je takové označení problematické.

Právě on totiž uzavřel "pakt o neútočení" s tamními ozbrojenými složkami. Stalo se tak údajně v roce 2007, nejpozději však v roce 2009 před operací pákistánských vojáků proti ozbrojencům právě v Jižním Vazíristánu. Na rozdíl od jiných kmenových vůdců tak Názir a jeho lidé na pákistánské cíle opravdu neútočili.

Navíc oblast, která pod něj spadala, patřila v rámci problematických kmenových regionů k těm "relativně klidným", potvrdil ve čtvrtek americkému deníku The New York Times Asad Munír, bývalý brigádní generál pákistánské armády a šéf tajné služby v Péšáváru. "Jeho zabití by tak mohlo vést k eskalaci násilí," řekl Munír. "Pro pákistánskou armádu je to nebezpečný scénář: totiž že se stoupenci Názira připojí k pákistánskému Talibanu, který útočí na vládní cíle přímo v zemi," dodal Munír.

"Obamovy" bezpilotní letouny

Smrt vlivného vůdce by se tak mohla stát i příčinou dalšího sváru mezi Washingtonem a Islámábádem. USA a Pákistán jsou oficiálně spojenci, ale jejich vztahy jsou provázeny, jemně řečeno, řadou problémů. Zřetelně se to ukázalo například v květnu 2011, kdy americké komando z elitní jednotky Navy SEAL zabilo v pákistánském městě Abbotábád šéfa al-Káidy Usámu bin Ládina.

Američané tehdy v rámci snahy o maximální utajení o chystané operaci Pákistánce vůbec neinformovali. Podezírali totiž armádu a hlavně pákistánskou tajnou službu ISI, že ve skutečnosti nad teroristou číslo jedna drží ochrannou ruku (této teorii nahrával i fakt, že Usámovo abbotábádské sídlo se nacházelo jen asi kilometr od elitní pákistánské vojenské akademie).

Vláda v Islámábádu pak zásah proti bin Ládinovi vzala vlastně jako narušení státní suverenity, neboť na její území vstoupila noha amerického vojáka.

A problematické jsou i útoky bezpilotních letadel. Takové, při němž byl zabit i mulla Názir. Ten mimochodem přežil už dva podobné pokusy o zabití. Potřetí vyvázl loni v listopadu, to však nešlo o americké bezpilotní letadlo, nýbrž o sebevražedný atentát (zorganizovaný nejspíš některou z konkurenčních ozbrojeneckých skupin přímo z Jižního Vazíristánu).

S útoky bezpilotních letounů v Pákistánu začal bývalý americký prezident George W. Bush. Byl to však paradoxně až jeho nástupce Barack Obama, za jehož vlády se intenzita operací mohutně vystupňovala. Zatímco v roce 2007, tedy ještě za Bushe, provedli Američané v Pákistánu jen pět takových útoků, v roce 2010 (už za Obamy) to bylo 117. V roce 2011 počet akcí klesl na 46, připomněl The New York Times s tím, že pákistánská vláda útoky oficiálně odsuzuje, nicméně v soukromí přiznává jejich efektivitu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.