Cílem vyšetřování, které začalo loni v říjnu a při kterém vyšetřovatelé vyslechli přes 300 lidí, bylo určit trestní odpovědnost. Některé rodiny obětí totiž mají za to, že za smrt jejich blízkých mohly i tajné služby a záchranná služba.
Britská domácí rozvědka dva ze čtyř atentátníků sledovala od počátku roku 2004, ale útokům se jí nepodařilo zabránit. Vyšetřování odhalilo také některé nedostatky při záchranných operacích - zmatek, nedostatečné zásobování prostředky první pomoci a nefunkčnost rádiového spojení z podzemí.
Příbuzné závěrečná zpráva zřejmě rozlítí
Hallettová ale uvedla, že žádné "selhání jakékoli organizace nebo jakéhokoli jednotlivce nezpůsobilo žádné z úmrtí ani k němu nepřispělo". Oběti by podle ní zemřely, ať by se k nim záchranné služby dostaly jakkoli rychle. Tento závěr podle agentury AP zřejmě rozlítí některé příbuzné.
Atentáty otřásly Londýnem 7. července 2005. Tři pumy vybuchly v metru a jedna v autobusu. S dvaapadesáti oběťmi na životech a asi sedmi sty zraněnými to bylo největší krveprolití v Londýně od konce války a zároveň nejhorší atentát teroristů v britské historii.
Pachateli byli čtyři britští muslimové většinou původem z Pákistánu. Atentáty se připisují mezinárodní islámské teroristické síti al-Káida. Našly se totiž videozáznamy, na kterých byli vidět někteří ze čtyř atentátníků spolu s druhým nejmocnějším mužem al-Káidy a budoucím nástupcem Usámy bin Ládina v čele organizace Ajmánem Zavahrím.
