"Je to jedinečný nález, který nabízí pohled do období historie Londýna, které už je téměř ztracené," uvedl Gordon Malcolm z archeologického oddělení Londýnského muzea.
Kostlivec měří zhruba 160 centimetrů a bylo mu kolem čtyřiceti let. Ležel ve vápencovém sarkofágu. Vědci ho našli během vykopávek pod kostelem svatého Martina nedaleko Trafalgarského náměstí. Chybí mu hlava, kterou si pravděpodobně odnesl ve 20. století dělník, když se tu stavěla kanalizace.
Podle odborníků ostatky pocházejí z období kolem roku 410, tedy z časů římského osídlení. "Této nepolapitelné epoše skoro nerozumíme a nový nález překreslí mapu historického Londýna," věří Malcolm.
Archeologové našli sarkofág v místech, kde se v době Římanů měly podle předpokladů nacházet jen cesty. Přítomnost hrobu ale poukazuje na zástavbu, možná i náboženského typu. "Je možné, že to bylo svaté místo už dlouho předtím, než jsme si mysleli," tvrdí vikář od svatého Martina Nicholas Holtam.
První oficiální zmínka o kostelu pochází až z roku 1222, ale nalezený kostlivec žil právě v době svatého Martina, jemuž je kostel zasvěcen. Martin udělal kariéru u římské armády, ale poté se nechal pokřtít a stal se biskupem v Tours. Zemřel v roce 397 na březích Loiry.
